Broker-dealer je pojem používaný v předpisech o finančních službách. Obecně se jedná o fyzickou osobu, společnost nebo jinou organizaci, která se zabývá obchodováním s cennými papíry na vlastní účet nebo na účet svých zákazníků.
Ačkoli mnoho makléřů-dealerů jsou “nezávislé” firmy, které se zabývají výhradně makléřskými službami, mnoho dalších jsou obchodní jednotky nebo dceřiné společnosti komerčních bank, investičních bank nebo investičních společností.
Pokud instituce provádí obchodní příkazy jménem zákazníka, jedná jako makléř. Při provádění obchodů na vlastní účet se říká, že instituce jedná jako dealer. Cenné papíry nakoupené od klientů nebo jiných firem v postavení dealera mohou být prodány klientům nebo jiným firmám jednajícím opět v postavení dealera nebo se mohou stát součástí majetku firmy.
Kromě provádění obchodů s cennými papíry jsou makléři-dealeři také hlavními prodejci a distributory akcií podílových fondů.
Ve Spojených státech jsou makléři-dealeři regulováni podle zákona o burze cenných papírů z roku 1934 Komisí pro cenné papíry (SEC), která je součástí americké vlády. Některé regulační pravomoci jsou dále delegovány na samoregulační organizaci FINRA (Financial Industry Regulatory Authority). Mnoho států také reguluje makléře-dealery podle samostatných státních zákonů o cenných papírech (tzv. “blue sky laws”).
Zákon z roku 1934 definuje “makléře” jako “jakoukoli osobu, která se zabývá prováděním obchodů s cennými papíry na účet jiných osob”, a “obchodníka” jako “jakoukoli osobu, která se zabývá nákupem a prodejem cenných papírů na vlastní účet prostřednictvím makléře nebo jinak”. Podle obou definic musí osoba vykonávat tyto funkce jako podnikatel; pokud provádí podobné transakce na soukromém základě, je považována za obchodníka a podléhá jiným požadavkům.
Dne 28. dubna 2004 SEC jednomyslně odhlasovala změnu pravidla o čistém kapitálu, které se vztahuje na makléře-dealery, a umožnila tak těm, kteří mají “předběžný čistý kapitál” vyšší než 5 miliard USD, zvýšit své pákové poměry. Mnozí komentátoři uváděli tuto změnu pravidel jako důležitý faktor finanční krize, která začala v roce 2007. Změna pravidel zůstává v platnosti, i když podléhá úpravám.
Přestože makléři-dealeři často poskytují svým klientům investiční poradenství, v mnoha situacích jsou osvobozeni od povinnosti registrace podle amerického zákona o investičních poradcích z roku 1940, pokud (i) je investiční poradenství “pouze vedlejší” v souvislosti s makléřskou činností a (ii) makléř-dealer nedostává za poskytování investičního poradenství “zvláštní odměnu”. Aby bylo možné se na tuto výjimku odvolat, musí být splněny oba prvky této výjimky.
Britské právo cenných papírů používá pojem zprostředkovatel pro podniky, které se zabývají nákupem a prodejem cenných papírů na účet jiných osob.
Úřad pro finanční služby povoluje a reguluje společnosti, které se touto činností zabývají, jako “regulované činnosti” podle zákona o finančních službách a trzích z roku 2000.
Společnosti obchodující s cennými papíry musí být organizovány jako kabushiki kaisha se statutárním auditorem nebo výborem pro audit a musí udržovat minimální vlastní kapitál ve výši 50 milionů jüanů.