جمهوری اسلامی افغانستانJomhūrī-ye Eslāmī-ye Afġānistān(Persian)د افغانستان اسلامي جمهوریتDa Afġānistān Islāmī Jomhoriyat(Pashto)
-Nezávislost na Spojeném království
Islámská republika Afghánistán nebo jen Afghánistán (persky/paštunsky: افغانستان; Afġānistān) je vnitrozemská země ležící ve středu Asie, tvořící jižní Asii, střední Asii a Blízký východ. Na jihovýchodě sousedí s Pákistánem, na západě s Íránem, na severu s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem a na dalekém severovýchodě s Čínou.
Název Afghánistán znamená “Země Afghánců”, což pochází z etonyma “Afghánec”. První část názvu “Afghánistán” označuje paštunský národ od dávných dob. Tento název je zmiňován jako Abgan ve 3. století u Sásánovců a jako Avagana v 6. století u astronoma Váráhamihíry. Lid zvaný “Afghánci” je několikrát zmíněn v Hudud al-‘alam, zejména tam, kde se odkazuje na nějakou vesnici.
Poslední část jména, -stan, je perská přípona znamenající “místo”. Název “Afghánistán” je popsán mughalským císařem Baburem i pozdějším perským učencem Firishtou a Baburovými potomky a označuje etnické afghánské (paštunské) území nacházející se mezi pohořím Hindúkuš a řekou Indus.
Válka v Afghánistánu, současný afghánský konflikt.
Písemné dějiny Afghánistánu sahají až do doby Achaimenovské říše, i když důkazy naznačují, že určitý stupeň urbanizované kultury v zemi existoval již mezi lety 3000 a 2000 př. n. l. V roce 330 př. n. l. dorazil do Afghánistánu Alexandr Veliký se svým makedonským vojskem poté, co dobyl Perskou říši. Území dnešního Afghánistánu využilo k založení svých hlavních měst mnoho mocných království, včetně Řecko-baktrijského království, Kušánské říše, Sásánovské říše, Kábulských šáhů, Šafaridů, Samanidů, Ghaznavidské říše, dynastie Ghuridů, Kartidů, Timuridů, Mughalské říše, Hotakisů a Durránské říše. Byla také součástí Mongolské říše, ale území Afghánistánu si nakonec rozdělil Čagatajský chanát a Ilchanát.
Na počátku 18. století sjednotili Mirwais Hotak a Ahmad Šáh Durrání afghánské kmeny a založili poslední afghánskou říši. Svrchovanost Afghánistánu byla v průběhu anglo-afghánských válek, sovětské války a války v Afghánistánu držena mnoha různými národy.
Afghánští dělníci zpracovávající granátová jablka.
Afghánistán je chudá a nejméně rozvinutá země, jedna z nejchudších na světě. HDP země činí přibližně 27 miliard dolarů při směnném kurzu 15 miliard dolarů a HDP na obyvatele je přibližně 900 dolarů. Míra nezaměstnanosti činí 35 % a přibližně stejné procento občanů žije v chudobě. Podle zprávy z roku 2009 žije 42 % obyvatel za méně než 1 dolar na den. Afghánistán má však velmi nízký zahraniční dluh a v současné době se zotavuje pomocí světového společenství.
Afghánská ekonomika rostla v posledním desetiletí tempem přibližně 10 % ročně, a to především díky mezinárodní pomoci ve výši více než 50 miliard dolarů a převodům peněz od afghánských emigrantů. Kč a také díky zlepšení v dopravě a zemědělství, které tvoří strukturu národního hospodářství. Afghánistán je známý svou produkcí meruněk, hroznového vína, melounů, ořechů a granátových jablek, jakož i dalšího ovoce.
Deficit běžného účtu platební bilance je sice z velké části podporován penězi od dárců, ale jen malá část je poskytována přímo do státního rozpočtu. Zbytek je poskytován na mimorozpočtové výdaje a projekty určené dárci prostřednictvím OSN a nevládních organizací. Afghánské ministerstvo financí se zaměřuje na zlepšení výběru příjmů a výdajové disciplíny veřejného sektoru. Například od března 2010 do března 2011 vzrostly vládní příjmy o 31 % na 1,7 miliardy dolarů.
Logo Da Afghanistan Bank.
Centrální bankou je Da Afghanistan Bank a národní měnou je afghán (AFN), jehož směnný kurz je přibližně 47 afghánů za 1 americký dolar. Od roku 2003 bylo v zemi otevřeno více než 16 nových bank, mezi něž patří Afghanistan International Bank, Kabul Bank, Azizi Bank, Pashtany Bank, Standard Chartered Bank a First Micro Finance Bank.
Jednou z hlavních hnacích sil hospodářského oživení je návrat více než 5 milionů emigrantů, kteří s sebou přivezli energii, podnikavost a dovednosti vytvářející bohatství, jakož i finanční prostředky na zahájení podnikání. Poprvé od 70. let 20. století se Afghánci začali zapojovat do stavebnictví, jednoho z největších průmyslových odvětví v zemi. Mezi největší národní stavební projekty v Afghánistánu patří Nové město Kábul vedle hlavního města, město Ghazi Amanullah Khan u Džalálábádu a Aino Mena v Kandaháru. Podobné projekty byly zahájeny také v Herátu a Mazár-i Šarífu.
Kromě toho začalo v různých částech země fungovat několik společností a malých továren, které nejenže přinášejí vládě příjmy, ale také vytvářejí nová pracovní místa. Zlepšení podnikatelského prostředí vedlo od roku 2003 k investicím do telekomunikací ve výši více než 1,5 miliardy dolarů a k vytvoření více než 100 000 nových pracovních míst. Afghánské koberce se opět stávají populárními, což dává prodejcům koberců v celé zemi příležitost rozšířit své podnikání zaměstnáním dalších pracovníků.
Afghánistán je v současnosti členem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), Organizace pro hospodářskou spolupráci (ECO) a Organizace islámské spolupráce (OIC). Země doufá, že se brzy připojí k Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO), aby mohla rozvíjet užší hospodářské vazby se sousedními a regionálními zeměmi v rámci obchodního projektu tzv. nové hedvábné stezky. Ministr zahraničí Zalmai Rassoul v roce 2011 prohlásil, že “cílem jeho země je dosáhnout afghánské ekonomiky, jejíž růst je založen na obchodu, soukromém podnikání a investicích”. Odborníci se domnívají, že tím dojde k revoluci v ekonomice regionu. Produkce afghánského opia se v roce 2007 rekordně zvýšila a tvrdilo se, že se tímto byznysem zabývají přibližně 3 miliony lidí, ale poté v následujících letech výrazně poklesla. Vláda zahájila programy, které mají pomoci omezit pěstování máku, a v roce 2010 bylo oznámeno, že ve 24 ze 34 provincií se mák nepěstuje.
Korund z rubínového dolu Jagdalek.
Michael O’Hanlon z Brookingsova institutu vysvětluje, že pokud by Afghánistán získal ze svých ložisek nerostných surovin přibližně 10 miliard dolarů ročně, jeho hrubý národní produkt by se zdvojnásobil a zajistil by dlouhodobé financování afghánských bezpečnostních sil a dalších potřeb. Geologická služba Spojených států (USGS) v roce 2006 odhadla, že v severní polovině Afghánistánu se nachází v průměru 1,6 miliardy barelů ropy, 15,7 bilionu kubických stop zemního plynu a 562 milionů barelů kapalného zemního plynu. Podle dalších zpráv se v Afghánistánu nachází obrovské množství lithia, mědi, zlata, uhlí, železa a dalších nerostných surovin.
Vládní úředníci odhadují, že hodnota nevyužitých ložisek nerostných surovin v zemi se pohybuje mezi 900 miliardami a 3 biliony dolarů. Jeden afghánský představitel prohlásil, že “se to stane páteří afghánské ekonomiky”, a v memorandu Pentagonu se uvádí, že Afghánistán by se mohl stát “Saúdskou Arábií lithia”. Studie USGS z let 2009-2011 odhaduje, že karbonatit Chanašin obsahuje 1 milion metrických tun (1 100 000 krátkých tun) prvků vzácných zemin.
Doprava a komunikace
Kábulské mezinárodní letiště.
V Afghánistánu se nachází přibližně 53 letišť, z nichž největší jsou mezinárodní letiště Kábul, letiště Bagrám, mezinárodní letiště Kandahár, letiště Herát a letiště Mazár-i Šaríf. Národním dopravcem je společnost Ariana Afghan Airlines, která provozuje vnitrostátní lety mezi Kábulem, Kandahárem, Herátem a Mazár-i Šarífem. Mezinárodní lety zahrnují lety do Dubaje, Frankfurtu, Istanbulu, Dillí, Islámábádu a několika dalších asijských destinací.
Kromě toho sem létají vnitrostátní a mezinárodní linky místních společností Kam Air, Pamir Airways a Safi Airways. Do Afghánistánu létají letecké společnosti z několika regionálních zemí, například Turkish Airlines, Gulf Air, Air Arabia, Air India a Pakistan International Airlines.
Stát omezil železniční dopravu s Uzbekistánem a Turkmenistánem. Vláda plánuje do roku 2014 prodloužit železniční trať do Kábulu a následně do Torkhamu a spojit ji s pákistánskými železnicemi. Vzdálené silniční cesty jsou zajišťovány soukromými autobusy Mercedes-Benz nebo různými typy dodávek, nákladních či osobních automobilů. Po rekonstrukci silnic a dálnic se rozšířila nabídka novějších vozidel. Dovážejí se hlavně ze Spojených arabských emirátů přes Pákistán a Írán. Od roku 2012 vláda zakázala dovoz vozidel starších 10 let. Mezi velkými městy a obcemi doručují zásilky poštovní a balíkové služby, například FedEx a DHL.
Telekomunikační služby v Afghánistánu poskytují společnosti Afghan Wireless, Etisalat, Roshan, MTH Group a Afghan Telecom. V roce 2006 podepsalo afghánské ministerstvo komunikací se společností ZTE dohodu o vytvoření celostátní sítě optických kabelů v hodnotě 64,5 milionu dolarů.
Darik z Achaimenovské říše.
Medianská říše byla pravděpodobně prvním subjektem, který na území dnešního Afghánistánu vydal měnu. I když se mince razily jen v omezeném množství, je pravděpodobné, že většina transakcí se uskutečňovala s drahými kovy nebo hospodářskými zvířaty. Po pádu Médie v roce 549 př. n. l. vznikla Achaimenovská říše, která nakonec zavedla měnový systém složený z dariků a siglů. V roce 336 př. n. l. dobyl Achaimenovskou říši Alexandr Veliký a připojil ji k Makedonii, přičemž zavedl drachmu.
Afghánistán nakonec ovládla Seleukovská říše, po ní následovalo Řecko-baktrijské království a poté Indogrécké království, které používalo drachmu. Nakonec si na Afghánistán činily nárok indoskythské království a Maurjovská říše, které vydávaly vlastní měny. Následovala Kušánská říše, která znovu zavedla drachmu, kterou později převzala Sásánovská říše, jež zavedla řadu mincí.
V roce 632 byl založen Rašídunský chalífát, který zavedl dinár a dirham na většině území Blízkého východu. Po jeho zrušení pokračoval Umajjovský a Abbásovský chalífát v používání dinárů až do anexe Afghánistánu Čingischánovou mongolskou říší v roce 1259, která zavedla mnoho nových forem měny. Po rozpadu Mongolské říše si území Afghánistánu rozdělily chanáty Ilchanát a Čagataj, které používaly měnu denominovanou v dirhamech a kebekách. Poté následovala dynastie Timuridů, která rovněž vydávala dirhamy. V roce 1526 byla založena Mughalská říše, která nakonec ovládla Afghánistán a zavedla mughalskou rupii. Se zavedením Durránské říše přišla nová měna rupie, která se používala až do roku 1925, kdy byla zavedena afghánská měna (AFA). V roce 2003 byl zaveden druhý afghán (AFN), který nahradil svého předchůdce v kurzu 1000 AFA za 1 AFN.