Artefact Room

Prý v ní byly uloženy nejrůznější nevýslovné poklady a podle Jakubova sourozence neidentifikovatelné pachy, byla v ní sbírka magických artefaktů, které tam učitelé a studenti umisťovali od osmdesátých let nejméně půl tisíciletí. V místnosti jsou také lidské lebky, o nichž duch nebelvírského domu, sir Nicholas, tvrdil, že to byli zesnulí přátelé jeho a bývalých obyvatel hradu. Nejpozoruhodněji ji používala profesorka Fortinbrasová k uložení stop vedoucích k výzkumu, který její spolupachatel, profesor Bartoloměj, prováděl v bájných Prokletých hrobkách, a později, když ji mladší sourozenec vyloučeného studenta jménem Jakub získal při jejich pátrání po bratrovi poté, co utekl z domova a záhadně zmizel.

Jen o málo větší než přístěnek na košťata, je to malá čtvercová místnost s vysokým stropem. Matně osvětlená lucernou visící ze stropu a úzkými proudy slunečního (nebo měsíčního) světla, které se sem dostávaly ze dvou oken se zavřenými okenicemi na pravé stěně. I tak ale nebyla tak dobře osvětlená, aby se ti, kdo ji používali, museli občas uchýlit k kouzlu pro rozsvícení hůlek, aby našli to, co hledali.

Vlevo od dveří byla stěna z velké části pokryta velkou dřevěnou skříní s deseti malými dvířky, na nichž byly uloženy stohy pergamenů. Hned vedle nich se o stěnu opíralo cosi, co připomínalo jakýsi srolovaný koberec, vedle několika starých tabulí, z nichž jedna vypadala, že ji kdysi používalo oddělení proměny. Pod nimi ležely dvě volné knihy se světle hnědými deskami. V levém rohu byl velmi velký tkaný koš, v němž byla na sebe navršena směsice pergamenových svitků, o něž se opíral obelisk s vyrytými egyptskými hieroglyfy, a těsně před ním ležel na boku sud s několika malými svitky pergamenu.

Stěnu na vzdálenějším konci místnosti od vchodu lemovaly police, z nichž většinu pokrývaly bílé, zaprášené závěsy, pod nimiž bylo možno zahlédnout několik košíků. Na spodní polici je lidská lebka s růžovými klapkami na uši, která údajně patřila k někdejším známým Nebelvírského strašidla. Vedle ní byly ještě další svitky pergamenu, z nichž dva zůstaly na polici a tři spadly na podlahu. Na policích byla spousta stop po drápech, které naznačovaly, že v místnosti bylo nějaké zvíře a v nějakém okamžiku způsobilo spoušť.

ČTĚTE:   Zombie Foreclosure

V pravém rohu místnosti stál sud hned vedle police. Opíralo se o něj několik (zřejmě nepoužitých) rámů pro malované portréty a jedna třetina spodní části stěny byla plná malých dřevěných stoliček obklopujících truhlu, na jejímž vrchu kdosi vyhodil malý svazek knih. Velkou část stěny pokrývají dvě vysoká okna. Další lidská lebka spočívala v parapetech té, která se zavírá ke dveřím, V pravém rohu nejblíže ke dveřím stály na sobě dva velké sudy, na nichž byla umístěna lebka dinosauřího magického tvora. Na podlaze vedle nich ležely také tři knihy.

Někdy mezi 15. a 19. stoletím se vytvořil kruh důvěry mezi členy fakulty a skupinou studentů, kteří zkoumali bájné Prokleté hrobky ve společné naději, že je najdou a jednou provždy zastaví hrozbu, kterou představovali pro bezpečnost školy.

Dva z těchto spiklenců byli tehdejší profesor kouzel Fortinbras a profesor lektvarů Bartoloměj, kteří zaznamenávali jejich výzkum Vaultů, včetně jejich obav a podezření, a zanechali je v písemné podobě, ukryté všem na očích v jejich starých třídách.

Fortinbrasová věděla, že jejich práce může být ve špatných rukou nebezpečná, a začala nedůvěřovat lidem kolem sebe, s výjimkou svého nejbližšího důvěrníka Bartoloměje. Fortinbrasová zašla hodně daleko, aby zakryla svou účast na těchto aktivitách, a těm, kdo po ní šli, zanechala jen nepatrné stopy o tom, co věděla o Vaultech uvnitř svého folia. To nutilo každého, kdo chtěl využít jejich výzkum k nalezení artefaktu, který ukryla v Artefaktové místnosti, než se mohl dozvědět Bartolomějovu totožnost a potažmo i úkryt pro runami vyrytou kádinku, kterou po sobě zanechal.

Setkali se s mnohým šeptáním o bratrově vyloučení na začátku jejich vlastního magického vzdělávání v Bradavicích a byli podezřelí z možného plánování jít podobnou cestou, když nepřátelství spolužačky z prvního ročníku, které Merula Snydeová projevovala od jejich prvního setkání na začátku školního roku 1984-1985, přerostlo v totální napadení, když zmijozelský student obtěžoval Jacobova mladšího sourozence zaklínadlem Knockback Jinx, zatímco ten si hrál na gobstones v Clock Tower Courtyard s kamarádem a spolužákem Rowanem Khannou.

ČTĚTE:   Bureau de la Justice Magique

Když se to dověděl, řekl prefekt jejich domu, vždy pilný správce, novým dvěma spolubydlícím, že se všichni tři mají setkat v tréninkovém sále v plánovaném čase, kde bylo nedávno příchozím nabídnuto doučování, jak se utkat, aby se mohli bránit proti případným budoucím pokusům Snyda o jejich útok. Jacobův sourozenec ochotně přijal a prefekt je poslal do Artefaktové místnosti, aby si vyzvedli tajnou soubojovou knihu, která zůstala v místnosti. Při hledání knihy si Jacobův sourozenec všiml, jak někdo zřejmě vylomil všechny zámky na skříních a našel stopy po drápech na nedaleké polici, což oba shledali zvědavými. Poté, co knihu našli, vrátili se do tréninkového sálu, aby si s prefektem promluvili.

Je známo, že Ben Copper strávil v této místnosti poměrně dost času.

Jacobův sourozenec hledal v této místnosti jednu z ingrediencí do Ohnivě dýchacího lektvaru ve snaze pomoci zachránit jeho štěně Tesáka z Ďáblova osidla.