Finanční nástroj je obchodovatelné aktivum jakéhokoli druhu; buď hotovost, doklad o vlastnickém podílu v účetní jednotce, nebo smluvní právo na přijetí nebo dodání hotovosti nebo jiného finančního nástroje.
Podle IAS 32 a 39 je definován jako “jakákoli smlouva, která vede ke vzniku finančního aktiva jedné účetní jednotky a finančního závazku nebo kapitálového nástroje jiné účetní jednotky”.
Finanční nástroje lze rozdělit podle formy v závislosti na tom, zda se jedná o peněžní nástroje nebo deriváty:
Alternativně lze finanční nástroje kategorizovat podle “třídy aktiv” v závislosti na tom, zda jsou založeny na vlastním kapitálu (odrážejí vlastnictví emitujícího subjektu) nebo na dluhu (odrážejí půjčku, kterou investor poskytl emitujícímu subjektu). Pokud se jedná o dluhové nástroje, lze je dále kategorizovat na krátkodobé (méně než jeden rok) nebo dlouhodobé.
Devizové nástroje a transakce nejsou ani dluhové, ani kapitálové a patří do samostatné kategorie.
Kombinací výše uvedených metod kategorizace lze hlavní nástroje uspořádat do následující tabulky:
Některé nástroje se vymykají zařazení do výše uvedené matice, například dohody o zpětném odkupu.
Měření zisku nebo ztráty z finančních nástrojů[]
Následující tabulka ukazuje, jak ocenit zisk nebo ztrátu finančního nástroje: