Frances McCauslandová, inteligentní a vyrovnaná dívka, začíná střední školu o rok dříve. Ve městě Middleberg se dějí podivné věci: psi se objevují na střechách lidí, budíky zvoní o několik hodin dříve, vajíčka po celém autě učitelky, želatina v bazénu a béčka jsou nasprejovaná po celém městě. Béčka se objevují i na školních skříňkách, kromě Frances‘, která má uvnitř béčko. Tyto žertíky zřejmě ukazují na Frances, která nechápe, co se děje a proč. Starší chlapec jménem Larry Houdini se Frances nabídne, že jí pomůže, a řekne jí, že je imaginární přítel, což je dokázáno, protože děti jsou jediní lidé, kteří ho mohou vidět. Larry řekne Frances, že to na ni ušil Bubák. Frances tomu těžko věří, protože se snažila dívat na svět jako dospělá, používá logiku a fakta, aby vše vysvětlila, protože její malý bratr Darwin před několika lety málem zemřel na leukémii.
Boogeyman způsobí výpadek proudu, který předznamenávají dvojky, jež posprejoval; nicméně dům McCauslandových je nedotčen a všechna vánoční světla zůstávají rozsvícena. Frances poté ztratí přátelství se svou nejlepší kamarádkou Joanne Smithovou, udělá ze sebe blázna, když se snaží přesvědčit ostatní, že Larry existuje, a způsobí, že její rodina zpochybňuje její zdravý rozum. Na konci svého rozumu Frances nahlásí Larrymu z knihovny „Boogeyho knihu“, který se rozhodne sestrojit tetra-pojistku, jež je v ní podrobně popsána a která z Boogeymana udělá neškodného starého dědka. Frances se později dozví, že Larry byl Darwinovým imaginárním přítelem, kterému na něm stále záleží, ale Frances přesvědčila Darwina, aby vyrostl a přestal v něj věřit. Larry také uvaří Boogey Goo, které použije jako návnadu a shledá ho chutným, což Frances vyděsí. Hledá v knize Boogeymanův původ a dozví se, že Boogeyman je stvořen, když tvůrce imaginárního přítele přestane věřit příliš brzy.
Poté, co Darwin omylem šlápl do Boogey Goo, přiláká Boogeymana a je unesen, zatímco sedí ve Francesině pokoji. Frances a Larry ho následují do dimenze Boogeyworldu, která existuje pod Francesinou postelí. Během šarvátky se Larry změní v Boogeymana kvůli tomu, že v něj Darwin nevěří, zatímco druhý Boogeyman vleče Darwina k útesu. Nicméně Frances přesvědčí Darwina, aby opět věřil v Larryho a navrátil ho do normálu. Poté, co na Boogeymana použije tetra-pojistku, si Frances uvědomí, že je to její stará imaginární kamarádka Zoey. Frances v ni přestala věřit, když Darwin onemocněl a rozhodla se, že je čas dospět. Frances prokáže, že jí na Zoey stále záleží, drží ji za ruku a způsobuje, že se vrací do normálu. Frances a Darwin se vracejí do skutečného světa, kde její rodiče odhalují stejné šaškárny, které se odehrály v Middleburgu, se odehrávají v jiném městě. Larry odhaluje, že „chlap v jeho hlavě“ mu právě nařídil, aby se šel postarat o druhého Boogeymana; Zoey nabízí pomoc, protože byla jako Boogeyman dost nezkušená a bylo tedy snadné s ní bojovat.
Frances je rozrušená, protože pro ni nebylo snadné v ně znovu uvěřit. Než Larry a Zoey odejdou, Larry políbí Frances, aby jí ukázal, že dětství bylo skvělé, ale stejně tak dospělost, pokud si udrží pocit údivu. Poté rozsvítí venku vánoční světla a nechá ho se Zoey odejít. Té noci je Darwin vystrašený a Larry ho pošle k Frances; ta mu dovolí, aby se s ní vyspal. Larry a Zoey to sledují s úsměvem.
Režisér Kenneth Johnson měl při tvorbě filmu na mysli mnohem temnější film. Zpočátku měl Boogeyman připomínat velké, temné, neblahé stvoření se zářícíma rudýma očima a ostny trčícími z jeho těla. Tento obraz znázorňovalo konceptuální umění. Nakonec se produkční tým rozhodl jít lehčím směrem, přičemž Boogeyman dostal viktoriánský vzhled a mluvil v rýmovačkách.
Závěrečná scéna zobrazuje Larryho Houdiniho, černošského chlapce, jak líbá Frances McCauslandovou, bílou dívku, na rty. Larry nebyl napsán s ohledem na žádnou konkrétní etnicitu a Eric ‚Ty‘ Hodges II byl obsazen jednoduše proto, že se Johnsonovi líbila jeho energie. Během natáčení mu Disneyho manažeři volali ohledně líbací scény, protože se obávali, aby nedostali reakci od jižních poboček. Johnson odpověděl: „Lidi, tady je konec 20. století, v čem je problém?“ Poté, co mluvil přímo s manažery a obhajoval scénu, o které tvrdil, že měla Frances přimět k tomu, aby si uvědomila, že je dospělejší, než si uvědomovala, Disney ustoupil a dovolil mu, aby scéna pokračovala a přiznal, že to neměl být problém.