Nemocnice svatého Munga pro kouzelné nemoci a zranění
St Mungo’s Hospital for Magical Maladies and Injuries byla kouzelnická nemocnice nacházející se v Londýně v Anglii.[1] Byla založena slavným léčitelem Mungem Bonhamem v 16. století.[4] Znakem St Mungo’s byla hůlka zkřížená s kostí.[1]
Obyvatelé Bradavické školy čar a kouzel, kteří byli ve škole zraněni, byli obvykle ošetřováni v nemocničním křídle paní Pomfreyovou, školní vychovatelkou. Některé případy však byly natolik závažné, že dotyčného museli poslat do nemocnice sv. Munga k pokročilejší léčbě[5].
Zdálo se, že nemocnice slouží celé kouzelnické populaci Velké Británie. I když budova „obchodního domu“, v níž se nemocnice nachází, mohla být poměrně malá, nevypovídalo to o skutečné kapacitě magické budovy.[1]
U svatého Munga fungoval program pracovních zkušeností pro studenty sedmého ročníku Školy čar a kouzel v Bradavicích, kteří se chtěli stát po ukončení studia léčiteli.[6][7] Studenti sedmého ročníku v Bradavicích se také učili o založení Nemocnice svatého Munga v dějinách kouzel profesorem Cuthbertem Binnsem během školního roku 1990–1991.[8]
Mungo Bonham, zakladatel kostela sv. Munga
Při vstupu do objektu se dalo projít oknem, které vypadalo jako obchodní dům Purge and Dowse, Ltd. s červenými cihlami. Ten fungoval jako magická brána do hlavní budovy, podobně jako bariéra na nádraží King’s Cross k nástupišti devět a tři čtvrtě. Interiér naproti tomu vypadal přesně tak, jak by nemocnice měla vypadat. Jedním ze způsobů, jak mohl člověk vstoupit do budovy, byl rozhovor se zjevně neživým panákem v obchodním domě.[1]
Nemocnice byla umístěna tam, kde byla, protože nikdo nemohl najít lepší místo, kde by byla umístěna. Všude v Příčné ulici byla příliš malá, a tak lidé přicházeli s nápady, jak ji postavit v podzemí jako ministerstvo kouzel, ale bylo rozhodnuto, že podzemí je příliš nezdravé. Nakonec byla zakoupena normální mudlovská budova, aby pacienti mohli přicházet a odcházet a zapadnout mezi davy.[1]
Ačkoli nemocnice byla určena pro magickou komunitu, stejně jako u všech ostatních kouzelnických institutů, mudlové byli přijati, když se stali obětí magických útoků, jako například dva mudlové, kteří přišli o prsty kvůli kousavým klikám Willyho Protitoče a museli si nechat dorůst kosti a upravit vzpomínky[1], nebo Herbert Chorley, který se pomátl při špatně provedené kletbě Imperius a musel zůstat v nemocnici, aby se zotavil a také aby zabránil tomu, že by pro někoho představoval nebezpečí.[3]
V přízemí byla recepce a nehody artefaktů. Uvnitř recepce plné rozvrzaných dřevěných židlí a zastaralých časopisů. Návštěvníky vítala Vítaná čarodějnice, i když její chování (alespoň v rušných dnech) nebylo zrovna přívětivé. Tato recepce jako by sloužila jako vchod pro návštěvníky a čekárna pohotovostní místnosti. Ta byla často plná čarodějů, kteří se potýkali s podivnými neduhy, jako například s rukama, které jim vyrážely z hrudi, nebo s párou, která jim proudila z úst, a léčitelé odění v jednotných limetkově zelených hábitech spěchali místností.[1]
V tomto patře se pravděpodobně nacházelo přijímací oddělení nemocnice sv. Munga. Přijímací oddělení zaznamenávalo pacienty, kteří do nemocnice vstoupili, a jejich příslušné úrazy či nemoci. Pravděpodobně se tam také scházeli specializovaní léčitelé z různých lékařských oddělení, aby hledali nové případy, když se jim splnily jejich „každodenní“ povinnosti.[10]
Recepční pomohla každému, kdo si nebyl jistý, kam má jít, nebyl schopen normální řeči nebo si nemohl vzpomenout, proč je v nemocnici.[1]
Artefact Accidents se zabýval výbuchy kotlů, zpětnými rázy hůlek, nárazy koštěte a tak dále.[1] Katie Bell by pravděpodobně byla pacientkou na tomto patře, když byla přijata do St Mungo’s poté, co se dotkla prokletého náhrdelníku, který měla u sebe.[5]
Místnost Alchymie byla místností, ve které Léčitelé vařili léčivé lektvary, spolu se studiem Alchymie vyvíjeli léky.[6]
Dangerous‘ Dai Llewellyn Ward: Serious Bites
V prvním patře se léčila zranění způsobená tvory. Poté, co Arthur Weasley utrpěl v prosinci 1995 vysoce jedovaté hadí uštknutí[11], pobýval v oddělení „Nebezpečných“ Dai Llewellyn: Vážných uštknutí. Toto oddělení bylo malé a zašlé a mělo pouze jedno okno, které leželo naproti dveřím. Bylo osvětleno hlavně zářícími křišťálovými bublinami shluknutými uprostřed stropu.[1]
Oddělení bylo pojmenováno po Dai Llewellynovi, extrémně slavném famfrpálovém hráči, který byl sežrán Chimaerou.[12] Není známo, zda právě tento incident vedl k tomu, že oddělení bylo pojmenováno po něm, nebo zda by za tím mohl být nějaký jiný důvod.
K personálu na oddělení „Nebezpečné“ Dai Llewellyn patřili Hippokrates Smethwyck (Léčitel v čele) a Augustus Pye (Léčitel v zácviku).[1] Pye se zajímal o doplňkovou medicínu a pokoušel se Artušovi pomoci pomocí stehů na jeho ranách, i když samozřejmě nefungovaly, vzhledem k účinnosti jedu.[2] Během této návštěvy byli na oddělení další dva pacienti; jeden byl čaroděj, kterého pokousal vlkodlak (se kterým Lupin mluvil během vánoční návštěvy), a druhý byla čarodějnice, která nechtěla prozradit, s čím manipuluje, když utrpěla svá zranění.[1][2]
Ve druhém patře se nacházelo oddělení „kouzelných brouků“, jehož pamlsky sloužily k léčbě magických neduhů a nemocí. Zabývalo se nakažlivými neduhy, jako je mizející nemoc a Scrofungulus.[1]
V 16. nebo 17. století vyvinula Gunhilda z Gorsemooru lék na dračí neštovice[13], ale nemoc nebyla zcela vymýcena. Léčilo ji stále oddělení kouzelných brouků u sv. Munga.[14]
Ve třetím patře probíhala léčba lektvarů a otravy rostlin. Zabývala se vyrážkami, regurgitacemi, nekontrolovatelným chichotáním a dalšími věcmi.[1] V tomto patře se pravděpodobně nacházelo oddělení otrav.[15]
Ve čtvrtém patře se nacházelo oddělení Janus Thickey, které sloužilo k léčbě poškození kouzly. Zabývalo se nešifrovatelnými zaklínadly, kouzly, kletbami, nesprávně aplikovanými kouzly atd.[2]
Herbert Chorley, mudlovský mladší ministr, byl přijat do nemocnice, v roce 1996 byl postižen špatně provedenou kletbou Imperius. Kletba způsobila, že se vydával za kachnu. Při ošetřování v nemocnici se pokusil uškrtit některé léčitele.[3]
Profesorka Minerva McGonagallová byla přijata na toto patro poté, co dostala čtyři omračující kouzla do hrudi z rukou Dolores Umbridgové a několika zkažených bystrozorů.[16] Nymphadora Tonksová zde byla pacientkou po svém souboji s Bellatrix Lestrangeovou v roce 1996, během bitvy o Oddělení záhad.[17] Během pobytu Arthura Weasleyho měl jiný pacient boty, které mu jeho bratr zakřikl, aby mu pokousal nohy.[1]
Harry Potter, Ron Weasley, Hermiona Grangerová a Ginny Weasleyová nechtěně navštívili toto patro na Štědrý den roku 1995. Zatímco tam narazili na schodišti na Zlatoslava Lockharta a doprovodili ho na oddělení Janus Thickey (neboli oddělení 49), kde přebýval. Tam – na oddělení pro dlouhodobě ubytované – dohlížel na pacienty, jejichž mozek byl trvale ovlivněn magií, mateřsky vyhlížející léčitel.
Dalšími obyvateli tohoto oddělení byli Broderick Bode a čarodějnice jménem Agnes, stejně jako Frank a Alice Longbottomovi. Během své návštěvy narazili na Nevilla a jeho babičku a poprvé se dozvěděli, co se jim stalo (a v Harryho případě měli možnost poprvé nahlédnout do trvalého výsledku jejich útoku).[2]
V pátém patře byla návštěvnická čajovna a nemocniční obchod, místo pro návštěvníky k relaxaci a nákupu dárků pro pacienty.[1]
Zdravotníci v nemocnici byli známí jako Léčitelé. Jejich uniformy byly citrónově zelené. Požadavky na to, aby se mohli stát Léčitelem, zahrnovaly N.E.W.T.s alespoň stupně „Nad očekáváním“ v předmětech Proměnění, Lektvary, Kouzla, Bylinkářství a Obrana proti černé magii.[18]
A St Mungo’s Certified Healer Insignia, což byl emblém, který nosili léčitelé zaměstnaní v St Mungo’s.[19]
Dilys Derwentová byla v letech 1722–1741 léčitelkou svatého Munga. Poté se v letech 1741–1768 stala ředitelkou bradavické školy čar a kouzel.[1] Dalším léčitelem u svatého Munga byl muž jménem Lancelot.[20]
Mungo Bonham mohl být pojmenován po svatém Mungovi alias svatém Kentigernovi, patronu Glasgow.[38] Jeho těhotnou matku opustila její rodina ještě před jeho narozením. Je považován za prvního skotského biskupa. „Mungo“ byla také přezdívka znamenající „drahý“ nebo „miláčku“.