PareiasauridaeLydekker, 1889
Pareiasaurs – čeleď Pareiasauridae – je klad středně velkých až velkých býložravých anapsidních plazů, kterým se dařilo v období permu.
Jejich postava byla dosti podsaditá, často s dosti krátkými ocasy a malými hlavami. Tato neohrabaně vyhlížející zvířata měla velmi velká těla, dlouhá od 60 do 300 centimetrů (2,0 až 9,8 stop) a váha 600 kilogramů (1300 lb) by nebyla neobvyklá. Měla také silné končetiny, široká chodidla a krátké ocasy. Byla chráněna kostnatými sochami (osteodermy) zasazenými do kůže, jako obrana proti predátorům. Jejich těžké lebky byly ozdobeny mnoha knoflíky a hřebeny.
Mnohostranné zuby ve tvaru listu připomínají zuby leguánů, kaseid a dalších plazích býložravců. Tento chrup spolu s hlubokým objemným tělem, v němž mohl být umístěn rozsáhlý trávicí trakt, naznačují, že tato hrůzostrašně vyhlížející zvířata byla býložravci.
Lee (1997) tvrdil, že se pareiasauři vyvinuli v želvy. Měli rysy lebky podobné želvě a v několika rodech se z scutů vyvinuly kostnaté pláty, možná předchůdci želvího krunýře. Kritici však poukazovali na problémy v tomto pohledu, například na chybějící homologii mezi pareiasaur scutes a krunýřem želvy.