Co je cena transferu?
Převodní cena, také známá jako náklady na převod, je cena, za kterou mezi sebou jednají spřízněné strany, například během obchodu s dodávkami nebo prací mezi odděleními. Převodní ceny mohou být použity při transakcích mezi společností a jejími dceřinými společnostmi nebo mezi divizemi téže společnosti v různých zemích.
Klíčové způsoby
Převodní cena
Pochopení ceny transferu
Převodní ceny se používají tehdy, když se s jednotlivými účetními jednotkami větší firmy s více účetními jednotkami zachází a oceňují se jako samostatně řízené účetní jednotky. Je běžné, že korporace s více účetními jednotkami jsou konsolidovány na základě účetního výkaznictví; pro daňové účely však mohou vykazovat každou účetní jednotku samostatně.
Převodní cena vzniká pro účetní účely tehdy, když spřízněné strany, například divize v rámci společnosti nebo společnosti a její dceřiné společnosti, vykazují své vlastní zisky. Když se od těchto spřízněných stran vyžaduje, aby mezi sebou obchodovaly, použije se pro stanovení nákladů převodní cena. Převodní ceny se obecně příliš neliší od tržní ceny. Pokud se cena liší, pak je jeden ze subjektů v nevýhodě a v konečném důsledku by začal nakupovat na trhu, aby získal lepší cenu.
Předpokládejme například, že účetní jednotka A a účetní jednotka B jsou dva jedinečné segmenty společnosti ABC. Účetní jednotka A staví a prodává kola a účetní jednotka B montuje a prodává jízdní kola. Účetní jednotka A může také prodávat kola účetní jednotce B prostřednictvím vnitropodnikové transakce. Pokud účetní jednotka A nabídne účetní jednotce B sazbu nižší, než je tržní hodnota, účetní jednotka B bude mít nižší náklady na prodané zboží (COGS) a vyšší zisk, než by jinak měla. Takový postup by však také poškodil výnosy účetní jednotky A z prodeje.
Pokud naopak účetní jednotka A nabízí účetní jednotce B sazbu vyšší, než je tržní hodnota, pak by účetní jednotka A měla vyšší tržby z prodeje, než by měla v případě prodeje externímu zákazníkovi. Účetní jednotka B by měla vyšší úhradu nákladů a nižší zisky. V obou případech jedna účetní jednotka profituje, zatímco druhé škodí převodní cena, která se liší od tržní hodnoty.
Předpisy o vnitropodnikovém oceňování zajišťují férovost a přesnost vnitropodnikového oceňování mezi spřízněnými subjekty. Předpisy vynucují pravidlo transakcí za obvyklých podmínek, které uvádí, že společnosti musí stanovovat ceny na základě podobných transakcí uzavřených mezi nespřízněnými stranami.
Převodní ceny se používají v případech, kdy divize prodávají zboží v rámci vnitropodnikových transakcí divizím v jiných mezinárodních jurisdikcích. Velká část mezinárodního obchodu se ve skutečnosti uskutečňuje v rámci společností na rozdíl od transakcí mezi společnostmi, které nejsou ve spojení. Mezipodnikové převody prováděné mezinárodně mají daňové výhody, což vedlo regulační orgány k tomu, že se mračily na používání převodních cen k vyhýbání se daňovým povinnostem.
Když dojde k převodním cenám, mohou společnosti manipulovat se zisky ze zboží a služeb, aby mohly zaúčtovat vyšší zisky v jiné zemi, která může mít nižší daňovou sazbu. V některých případech může převod zboží a služeb z jedné země do druhé v rámci vnitropodnikové transakce také umožnit společnosti vyhnout se clům na zboží a služby vyměněné v mezinárodním měřítku. Mezinárodní daňové zákony jsou regulovány Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a auditorské firmy v rámci každé mezinárodní pobočky podle toho kontrolují účetní závěrky.
Příklad ceny převodu
Předpokládejme, že subjekt A je v zemi s vysokým zdaněním, zatímco subjekt B je v zemi s nízkým zdaněním. Prospělo by organizaci jako celku, kdyby se více zisků společnosti ABC objevilo v divizi subjektu B, kde bude společnost platit nižší daně.
V takovém případě se společnost ABC může pokusit, aby subjekt A při prodeji kol potřebných k výrobě jízdních kol nabídl subjektu B převodní cenu nižší, než je tržní hodnota. Jak bylo vysvětleno výše, subjekt B by pak měl nižší náklady na prodané zboží (COGS) a vyšší výnosy a subjekt A by měl nižší výnosy z prodeje a nižší celkové výnosy.
Firmy se pokusí přesunout podstatnou část této ekonomické činnosti do nízkonákladových destinací, aby ušetřily na daních. Tato praxe je i nadále hlavním bodem neshod mezi různými nadnárodními společnostmi a daňovými úřady, jako je berní úřad (IRS). Jednotlivé daňové úřady mají každý za cíl zvýšit daně placené ve svém regionu, zatímco firma má za cíl snížit celkové daně.
Proč se používá cena za převod?
Převodní ceny se používají, když se s jednotlivými účetními jednotkami větší firmy s více účetními jednotkami zachází a oceňují se jako samostatně řízené účetní jednotky. I když je běžné, že korporace s více účetními jednotkami jsou konsolidovány na základě účetního výkaznictví, mohou vykazovat každou účetní jednotku zvlášť pro daňové účely. Když tyto účetní jednotky vykazují své vlastní zisky, může být pro účetní účely pro stanovení nákladů transakcí nutná převodní cena.
Jaké jsou výhody vnitropodnikového oceňování?
Převodní ceny budou obvykle stejné nebo nižší než tržní ceny, což bude mít za následek úsporu nákladů pro subjekt kupující výrobek nebo službu. Zvyšuje to transparentnost transakcí uvnitř subjektu. Konečně, požadovaný výrobek je snadno dostupný, takže otázky dodavatelského řetězce mohou být zmírněny.
Jaké jsou nevýhody vnitropodnikového oceňování?
Vzhledem k tomu, že transferové ceny se obvykle rovnají tržním cenám nebo jsou nižší, subjekt prodávající produkt pravděpodobně získá nižší příjmy. Je zde také skutečnost, že se jedná o složitý proces. Tržní ceny jsou založeny na vztazích mezi nabídkou a poptávkou, zatímco transferové ceny mohou podléhat jiným organizačním silám. Navíc může vzniknout nevraživost uvnitř subjektu, zejména pokud je transferová cena znatelně vyšší nebo nižší než tržní cena, protože jedna ze stran se bude cítit podvedena.