Vrchní čaroděj Wizengamotu v roce 1544

Vrchní čaroděj Wizengamotu v roce 1544

Dne 16. července 1544 byl vrchní čaroděj pozván Jarlethem Hobartem, aby se stal svědkem svého „panenského letu“ – veřejné demonstrace vlastního revolučního levitačního kouzla na sobě. Hobart vylezl na střechu svého místního kostela a po několika proslovech a strhujícím provedení státní hymny skočil a poté, co pronesl zaklínadlo, zůstal viset ve vzduchu. Zpočátku se zdálo, že se mu to podařilo, ale poté, co strávil téměř tři minuty pozorováním, jak visí ve vzduchu, dav netrpělivě očekával, že se někde pohne, a vypískal ho.

V reakci na volání se Hobart pokusil pohybovat ve vzduchu a začal provádět energické plavecké pohyby, které nepřinesly žádný efekt. Hobart se mylně domníval, že mu šaty ztěžknou a brání mu v pohybu, a tak se svlékl, takže spadl z deseti stop na zem, protože to byly šaty, které ho držely ve vzduchu – ty okouzlilo levitační kouzlo, ne Hobarta samotného. Upadl úplně nahý na zem, zlomil si šestnáct kostí a dostal pokutu za „nehoráznou hloupost“ od vrchního čaroděje.

Hobart se poníženě vrátil domů, kde si uvědomil, že díky svému kouzlu mohou předměty levitovat různě dlouho, v závislosti na schopnostech zaklínače a na váze předmětu. Dospěl také k závěru, že malá zvířata nebo dokonce děti mohou levitovat, ale že nemají vůbec žádnou kontrolu nad svým pohybem, jakmile se dostanou do vzduchu.

Poté, co si Hobart uvědomil, že kouzlo se nejlépe používá na neživé předměty (a malá zvířata, která však nemají kontrolu nad svým pohybem, jakmile se dostanou do vzduchu), učinil druhé oznámení a ještě větší dav se shromáždil, aby viděl jeho druhou ukázku kouzla (doufaje, že se na jeho účet opět zasměje). Hobartova ukázka byla zpočátku mnohem úspěšnější než ta první: ukázal přihlížejícím, jak snadno dokáže levitovat předměty od malých kamenů až po spadlé stromy. Hobart se rozhodl, že na závěr budeme levitovat klobouk vrchního čaroděje – co se mu však podařilo levitovat, byla náčelníkova paruka, která před shromážděným davem odhalovala jeho holou hlavu. Náčelníka to nepobavilo a byl odhodlán se s Hobartem utkat, ale čaroděj mu přehodil náčelníkův hábit přes hlavu a dal se na útěk.