Chamitataxus avitus je rod prehistorického jezevce, který žil v období pozdního miocénu, přibližně před 6 miliony let, na území dnešní Severní Ameriky. Ze tří rodů taxideinových jezevců, které na kontinentu existovaly, je Chamitataxus nejprimitivnější. Do dnešního dne bylo objeveno jen velmi málo ostatků taxideinových jezevců, před objevením holotypu Chamitataxus byly objeveny pouze prehistorické exempláře Taxidea a Pliotaxidea.
Chamitataxus je znám pouze z jediného holotypu nalezeného v roce 1935, který se skládá z téměř kompletní lebky. Holotyp byl objeven v lomu nedaleko Lydenu v Novém Mexiku, kde byl objeven také prehistorický býložravec Osbornoceros. Chamitataxus byl skutečně pojmenován podle skalního útvaru, ve kterém byl objeven, souvrství Chamita. Vzhledem k relativnímu nedostatku exemplářů rodu Chamitataxus je velká část výzkumu rodu založena na výzkumu lépe zastoupených taxonů příbuzných rodu Chamitataxus, jako je Taxidea, moderní americký jezevec, který existoval také v pozdním miocénu.
Chamitataxus byl ve většině ohledů dosti podobný svým novodobým příbuzným; byl to masožravec a soudě podle nalezené lebky vypadal dosti podobně. Protože však bylo Chamitataxus nalezeno tak málo, je odhad jeho velikosti a dalších rysů nemožný; o rodu není mnoho známo. Chamitataxus měl velmi dobrý čich a měl pevný stisk jako jeho moderní ekvivalent a to Chamitataxovi umožňovalo zabíjet hrabající se zvířata kousnutím do krku. Chamitataxus stejně jako ostatní savci vynikal v naslouchání nízkofrekvenčním zvukům, které mohl slyšet na velkou vzdálenost. Celkově byl Chamitataxus zkušeným lovcem založeným na vědeckých zjištěních a během miocénu byl schopen lovit mnoho různých druhů suchozemských tvorů.