Renee je třináctiletá dívka, která se objevuje ve Smyčce. Ráda si pouští vyzváněcí tóny na mobilu a dotýká se zajímavých textur (třeba rákosí). Komunikuje vokály, gestikulací a ukazuje lidem věci na mobilu.
Renee, neverbální autistická dívka, navštěvuje kemp kanoistů. Normálně je s táborovým poradcem, ale během tohoto krátkého pobytu je spárována s chlapcem jménem Marcus.
Renee má ráda svůj telefon poblíž, jak pro komunikaci, tak pro přehrávání svého oblíbeného vyzvánění.
Zpočátku se s Marcusem nespojuje a jeho pokusy o vysvětlování různých veslařských technik ji nezajímají. Když se jí zeptá, co chce dělat, ukáže mu emodži a ukáže na toalety.
Když se přibližují k toaletám, Renee se natáhne, aby si prohrábla rákosí. Marcus si uvědomí, že nepotřebovala na záchod a místo toho se chtěla rákosí dotknout. Několikrát se projdou sem a tam a Marcus se rákosí pokusí dotknout také a začne jí lépe rozumět. Pak se vrátí k přehrávání vyzváněcího tónu na svém telefonu.
Marcus jí nabídne, že ji vezme do tunelu, aby slyšela, jak se její vyzvánění odráží od stěn. Zpočátku ji to baví. Kolem však prosviští motorový člun a tunel zesílí hlasitý hluk. Renee zpanikaří a popadne pádlo, aby se pokusila utéct. Marcus, který se bojí, že se srazí s motorovým člunem, se je snaží od něj odvrátit. Spadnou na břeh.
Zdrcená Renee se zhroutí. S nářkem odhodí telefon a ten spadne do vody. Pak se se vzlykotem schová pod kánoi. Marcus se dívá, ustaraný a zmatený.
Marcus jí dává čas, aby se uklidnila. Nakonec jí nabídne rákos, aby ji utěšil. Jeho empatické gesto ji rozveselí, a když je připravená, vyjde ven. Renee si hraje s rákosem a napodobuje své vyzvánění, kde řekne svou jedinou větu v krátkém: “Haf haf haf”. Marcus s ní napodobuje vyzvánění.
Ona a Marcus pak dostanou svou kánoi zpět do vody a vrátí se zpět do tábora.