Jméno „Rufus“ je římský cognomen, což v latině znamenalo „rudovlasý“. Několik raných světců mělo toto jméno, včetně jednoho zmíněného v jednom z Pavlových listů v Novém zákoně. Jako přezdívku ho používal Vilém II. Rufus, anglický král, kvůli jeho rudým vlasům. V anglicky mluvícím světě se začalo všeobecně používat po protestantské reformaci.