Princ Kryštof se potuluje po tržišti převlečený za rolníka a užívá si svého krátkého osvobození od královských povinností. Když vidí mladou ženu, kterou málem přejede královský kočár, spěchá jí jí na pomoc. Během rozhovoru zjistí, že oba nejsou spokojeni se svým omezujícím životem. On je přitahován její upřímností a bezúhonností, zatímco ona je okouzlena jeho upřímnou, přímou povahou. Naneštěstí je jejich rozhovor přerušen, když jí nevlastní matka vynadá, že mluví s cizincem a že s nimi nedrží krok. Princ Kryštof neochotně odchází, ale řekne jí, že doufá, že ji znovu uvidí.
Zpátky v paláci se princ Kryštof snaží vysvětlit svůj pocit izolace svému věrnému sluhovi Lionelovi, který ho zuřivě kárá za jeho tajnou výpravu do vesnice navzdory tomu, že trval na tom, že je v naprostém bezpečí. Poté vstoupí do pokojů svých rodičů, kde ho matka, královna Constantina, informuje, že plánují další malý ples, aby mohl najít vhodnou nevěstu mezi všemi žádoucími ženami v království, k jeho velké nechuti. Přeje si být zamilovaný, až se bude ženit, ne si vybrat ženu jako jablko na trhu. Jeho otec, král Maxmilián, to chápe, ale královna Constantina je neoblomná v tom, že je načase, aby si našel nevěstu, a není důvod, proč by to nemohl udělat na plese. Rozhořčený, že neslyšela ani slovo z toho, co řekl, odchází z místnosti.
O den později jsou přípravy na ples v plném proudu a princ Kryštof z toho není nadšený. Konfrontuje královnu Constantinu a požaduje, aby byl ples zrušen, ale ta říká, že už je příliš pozdě; je těžké zastavit jednoho, když už se jednou rozjede. Lionel, který pomáhá zdobit taneční sál, využívá svých diplomatických schopností k dosažení kompromisu mezi královskou rodinou. Princ Kryštof půjde na ples, ale pokud tam nenajde nevěstu, bude mu dovoleno najít svou pravou lásku ve svém volném čase a po svém bez jakéhokoli vměšování krále Maxmiliána a královny Constantiny. Ta neochotně souhlasí, udělá ho tak šťastným, že ji políbí, obejme krále Maxmiliána a vděčně poplácá Lionela.
Později na plese se princ Kryštof neskutečně nudí. Lionel mu poslušně přivádí k tanci vhodné dívky, ale i když se snaží být co nejslušnější, žádná z nich s ním zjevně nepohne. Nakonec k němu dostanou příležitost Calliope a Minerva. Minerva se ho nejprve pokouší ohromit svou poezií, pak se ho energicky snaží přimět, aby ji ocenil. Zoufale dává Lionelovi znamení, aby ji odvedl, a ten na oplátku dává znamení strážím. I tak se ale snaží ze všech sil, aby se k němu přimkla, než ji odtáhnou pryč. Další na řadě je Calliope a ta se všemu, co řekne, tak hystericky směje, že nekontrolovatelně frká. I ji Lionel rychle odvede a stejně jako Minerva se i ona ze všech sil snaží, aby se k němu přimkla, než ji odtáhnou pryč. Znervózněn těmito zážitky zrychluje tempo výměny partnerů, což znamená, že každá nová dívka má na tanec s ním jen pár vteřin. Dokonce roztržitě tančí s Lionelem, než vzhlédne a zahlédne na schodišti krásnou mladou ženu.
Když se na ni ohromeně podívá, taneční sál se zastaví. Když sestoupí ze schodů, on k ní přistoupí, jako by se mu něco zdálo. Hluboce se mu ukloní, ale on jí jemně zvedne bradu. Dívají se jen jeden na druhého a začnou tančit a postupně znovu zaplní taneční sál. Princ Kryštof ji přitom odněkud poznává, ale nemůže si vzpomenout odkud. Vyrazí rovnou do palácových zahrad, kde si mohou mezi květinami a fontánami vychutnat vzájemnou společnost. Nakonec se rozhodnou vrátit se dovnitř, kde se k nim záhy připojí zaujatý král Maxmilián a královna Konstantina. První z nich prince Kryštofa zadrží, protože se viditelně obává, že ten druhý mladou ženu nějak vyděsí. Jeho obavy se ukážou jako oprávněné, když se náhle vyděsí a vyběhne ven. Princ Kryštof ji okamžitě následuje do zahrad a omlouvá se za případné rozpaky, které způsobili král Maxmilián a královna Konstantina.
Zda by jejich vzájemnou přitažlivostí mohla být láska. Princ Kryštof se přiznává, že cítí, že kolem ní může být skutečně sám sebou, ne tím, čím ho lidé očekávají. Ve chvíli, kdy se poprvé políbí, však palácové hodiny odbijí půlnoc a žena utíká, jak nejrychleji může, z paláce. Princ Kryštof se ji snaží pronásledovat, dokonce ve spěchu srazí k zemi i její nevlastní matku, ale je zpomalen davem a není schopen ji chytit, zůstává stát jen s jejím skleněným střevíčkem jako vodítkem k její totožnosti.
Princ Kryštof odmítá jíst nebo odpočívat, dokud nenajde dívku, která ho tak okouzlila, i když to znamená, že si každý způsobilý v království vyzkouší skleněný střevíček, dokud nenajde tu, které se hodí. Nakonec ho jeho výprava zavede do domu macechy. Ona, Calliope a Minerva si zkusí skleněný střevíček, ale je si naprosto jistý, že ani jeden z nich není jeho zběhlou láskou. Velmi nápadně se snaží zablokovat kuchyňské dveře, ale donutí je, aby dali Lionelovi klíč. Jsou odemčené a neodhalí nic než obyčejnou kuchyň. Princ Kryštof se rozčileně chystá k odchodu, ale zastaví ho macecha, která ho naprosto prosí, aby si vzal Calliope nebo Minervu jako svou nevěstu, zatímco Lionel bojuje o získání skleněného střevíčku od Calliope. Princ Kryštof ztrácí trpělivost, nařizuje, aby se chaos zastavil a vypochoduje ze dveří, kde spatří mladou ženu, kterou málem znovu ušlape královský kočár. Pozná ji z prvního setkání na trhu, položí jí skleněný střevíček na nohu a dokonale jí padne. Nadšeni, že se opět našli, se políbí.
Princ Kryštof a Popelka mávají každému, koho vidí, a projíždějí v kočáře ulicemi na cestě do paláce, kde se pod souhlasným pohledem krále Maxmiliána, královny Konstantiny, Lionela a jejich radostných poddaných oddávají na vrcholu schodiště do tanečního sálu.