Informace o složce lektvaru
Bubotuberský hnis byla hustá, žlutozelená, benzínem vonící látka vymačkaná z otoků magické bubotuberské rostliny.
Byl nesmírně cenný pro své schopnosti léčit akné, ale pokud se ho někdo dotkne neředěně, mohl by na kůži zanechat bolestivé vředy. Z tohoto důvodu se při manipulaci se syrovým bubotuberovým hnisem doporučovaly rukavice z dračí kůže. Léčený bubotuberový hnis byl nicméně doporučován spíše k léčení nejzávažnějších případů akné než kouzel, a to kvůli tomu, že kouzla byla při odstraňování akné riskantní, jako například v případě Eloise Midgenové, která si nadávala do nosu.
Vlastnosti bubotuberního hnisu, které léčí uhry, poprvé objevila lektvarářka Sacharissa Tugwoodová, která také vytvořila některé z prvních zkrášlujících lektvarů.
Během školního roku 1994-1995 sbírali čtvrťáci, kteří navštěvovali Bradavice, bubotuberový hnis do lahví během bylinkářství s profesorkou Prýtovou. Když studenti mačkali otoky, bylo to popsáno jako „nechutné, ale kupodivu uspokojující“.
Ve stejném školním roce byla Hermioně Grangerové poslána obálka pokrytá touto látkou od neznámé osoby, která uvěřila pověsti, že měla vztahy jak s Harrym Potterem, tak s Viktorem Krumem, jak nepravdivě a zlomyslně uvedla Rita Holoubková. Její dotek této látky způsobil, že se jí na rukou vytvořily žluté vředy, takže to vypadalo, jako by měla na rukou silné, sukovité rukavice.
V srpnu 1996 se Molly Weasleyová zmínila, že v ulicích Příčné ulice se falešně prodává směs omáčky a bubotuberského hnisu jako ochranný lektvar, který by měl pijáka údajně chránit před účinky temné magie, přestože nemá vůbec žádný účinek.
Během Kalamity v roce 2010s byl bubotuberský hnis hojně sbírán a používán jako přísada lektvaru dobrovolnými členy Statute of Secrecy Task Force, kde byl používán hlavně k vaření léčivého lektvaru.