Schindlerův seznam je americké historické drama z roku 1993 s Liamem Neesonem, Benem Kingsleym a Ralphem Fiennesem.Režie a koprodukce se ujal Steven Spielberg.Film je založen na Schindlerově arše, románu o skutečném životě nacistického podnikatele Oskara Schindlera, který se během holokaustu druhé světové války spikl, aby zachránil životy svých židovských továrních dělníků před jistou smrtí.
Film zaznamenal ohromující kritický i finanční úspěch; získal řadu Oscarů, Zlaté glóby a další ocenění včetně toho, že byl zařazen Americkým filmovým institutem za jeden z nejlepších filmů, který kdy byl natočen, a byl vybrán k uchování do Národního filmového registru.
Během nelidskosti a krutosti nacistického režimu druhé světové války německý podnikatel Oskar Schindler zneužívá Židy jako otrockou práci pro své továrny, aby si vydělal jmění. Ale během nejtemnějších dnů holocaustu Schindler znovu objevuje prostou lidskost a soucit v sobě a vytváří seznam života, aby zachránil co nejvíce životů … aby zachránil svou vlastní duši.
Uprostřed roku 1939 nacisty okupovaného polského Krakova přijel nenasytný a cynický člen nacistické strany Oskar Schindler. Je to doba zmatků a válek a on cítí příležitost, jak zbohatnout. Oportunistický Schindler se seznámí s bývalým podnikatelem Itzhakem Sternem, který je správcem židovského ghetta. Stern pomáhá Schindlerovi určit vhodný podnik k získání; místní továrnu, která vyrábí smaltované nádobí pro německou armádu.
Charismatický Schindler se zlatým jazykem využívá své přátele a spolupracovníky v nacistické straně, aby vše proběhlo hladce. V zákulisí Stern tiše pracuje na tom, aby byl podnik úspěšný, a přesvědčuje Schindlera, aby využíval Židy z ghett jako tovární dělníky jako opatření snižující náklady. Výměnou za Schindlerovu „ochranu“ jako prohlášení těchto dělníků za zásadní pro válečné úsilí jsou tak ušetřeni poprav nebo posláni do koncentračních táborů. Schindlerovi by to mohlo být jedno, pokud by mu to vydělávalo více peněz a prostřednictvím štědrých úplatků a večírků nacistickým úředníkům je přesvědčilo, aby mu dovolili provozovat svůj podnik s Židy jako jeho levnou pracovní silou, a vydělali tak značné jmění.
Schindler se těší ze svého nově nabytého bohatství a postavení a několik dalších let se chlubí svým úspěchem až do příchodu druhého nadporučíka SS Amona Gotha v roce 1943. Goth dokončil výstavbu koncentračního tábora v Krakově a okamžitě zlikviduje ghetta, vyhladí tisíce lidí před Schindlerovýma zděšenýma očima. Do morku kostí otřesený Gothovou brutalitou a nelidskostí a tím, co „konečné řešení“ čeká Židy; provinilý Schindler začne využívat svého vlivu a přátelství, aby ochránil své dělníky, jak nejlépe umí. Spřátelí se s Gothem a snaží se nenápadně omezit jeho zkaženost a krutost, ale válka se v roce 1944 začíná obracet proti nacistům. V obavě, že úřady prostě začnou likvidovat jeho židovské pracovní síly, Schindler vymyslí plán, jak oklamat nacisty vytvořením muniční továrny; zdůrazní svůj význam a zdůvodnění, že tak životně důležitá a nezbytná část válečného úsilí by byla tak důležitá, že ani úřady se ji neodváží zavřít.
S Itzhakovou pomocí vytvoří „seznam“ 1200 nezbytného židovského personálu a dělníků, které žádá, aby byli dopraveni z táborů smrti do jeho továrny, kde předstírají, že pro něj vyrábějí munici. Když SS zpochybňuje jeho nízkou výrobní rychlost, Schindler bezostyšně nakupuje munici z jiných muničních továren a přerozděluje ji i on zuřivě utrácí další peníze za štědré dary a luxusní předměty důstojníkům SS jako úplatky, aby ochránil dělníky v továrně před popravou a za potraviny a léky pro své dělníky.
Když se nacisté o rok později vzdávají, Schindler zjišťuje, že musí uprchnout před blížící se Rudou armádou, protože je stále členem nacistické strany a válečným šmelinářem, který bude jistě zatčen, pokud ho spojenci nepopraví. Je dost ironické, že si uvědomí, že doslova zbankrotoval a je téměř bez prostředků a bez peněz. Itzhak vytáhne dopis, který napsal a popisuje, co Schindler udělal v naději, že si tím koupí shovívavost svého bývalého zaměstnavatele, kterou podepsal on a všichni tovární dělníci. Itzhak také předá Schindlerovi prsten s vyrytým citátem z židovského Talmudu, který se překládá jako „Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět“. Dar způsobí, že se Schindler zhroutí a začne plakat; přesvědčený, že měl být schopen zachránit více lidí, nebo kdyby jen vydělal více peněz, mohl pomoci více lidem. Itzhak ho obejme a řekne mu, že zachránil tolik lidí krátce předtím, než byl Schindler nucen odejít.
Druhý den ráno Itžak pozdraví ruského důstojníka, který oznámí, že byli osvobozeni, a na otázku jednoho z přeživších Židů, kam by měli jít, je varuje, že by neměli jít na východ, protože tam nenávidí Židy. Po chvíli Rus neochotně přiznává, že by neměli jít ani na západ.
Amon Göth byl po válce souzen a oběšen za válečné zločiny.
Schindler se po válce pokoušel a neustále se mu nedařilo v různých obchodních podnicích. Byl však poctěn tím, že mu bylo umožněno zasadit strom na třídě spravedlivých v Jeruzalémě a za své úsilí byl Izraelem jmenován spravedlivým člověkem. Po své smrti byl uložen k odpočinku na hoře Sion.
Poldek Pfefferberg, který přežil holokaust, byl jedním z židovských dělníků Oskara Schindlera pro jeho továrny a po válce se v roce 1950 přestěhoval do Los Angeles, kde si otevřel obchod s koženým zbožím a snažil se šířit příběh o tomto muži. V následujících desetiletích se mu nepodařilo zaujmout žádného scénáristu nebo filmaře. Následně se setkal se spisovatelem Thomasem Keneallym v roce 1980, když se zastavil ve svém obchodě a ptal se na cenu kufříku a po zjištění, že Keneally je spisovatel; vyprávěl Schindlerův příběh. Zpočátku neochotný Keneally začal být fascinován Pfefferbergovým vyprávěním o Schindlerovi a napsal knihu původně vydanou jako „Schindlerova archa“ v roce 1982 a následně byla vydána jako „Schindlerův seznam“ ve Spojených státech a získala několik ocenění jako Man Booker Prize a Los Angeles Times Book Prize.
Spielberg měl původně rozporuplný názor na natáčení tak monumentálního filmu a snažil se projekt předat několika dalším režisérům, jako byli Roman Polanski, Sydney Pollack a Martin Scorsese. Scorsese se k projektu krátce připojil v roce 1988, ale nakonec se rozhodl pracovat na remaku Cape Fear z roku 1991.
Luedtke nakonec zjistil, že není schopen projekt dokončit, a přiznal, že mu příběh i přes četné návrhy po čtyřech letech připadal „příliš neuvěřitelný“ a nepsaný projekt Spielbergovi vrátil. Scenáristu Stevena Zailliana najal Martin Scorsese, který byl během této doby k projektu krátce připojen a dokončil několik návrhů, které Spielberg schválil.
Spielberg se rozhodl zabývat se ředitelstvím projektu sám poté, co byl pobouřen tím, že viděl několik zpravodajských přenosů o popíračích holokaustu, ale byl schopen projekt dokončit pouze pod podmínkou, že nejdříve natočí Jurský park.
Schindlerův seznam – oficiální upoutávka 1993