Stanice se nacházela nedaleko Černého jezera a odtud se kolem jezera táhla silnice až k bradavickému hradu. Od samotné vesnice to byla vlastně docela dálka, protože se nacházela na opačné straně bradavického areálu.
Bradavický expres zde zastavil po cestě ze stanice King’s Cross z nástupiště devět a tři čtvrtě, kam stejně jako do Příčné ulice nemohli mudlové proniknout. Na nádraží stála malá skupinka budov, z nichž největší byla místem odpočinku průvodčího vlaku. Nedaleko od těchto budov se nacházely vstupní brány do Bradavic, které se nacházely na mýtině Zapovězeného lesa, jež vedla až ke školnímu pozemku. Také na konci nástupiště kotvily čluny čekající na příjezd správce Rubea Hagrida a prvňáčků.
Stanice Prasinky za sněhového počasí
Stanice byla postavena na počátku 19. století, kdy ministerstvo kouzel začalo používat Bradavický expres, parní lokomotivu, kterou získal ministr kouzel Ottaline Gambol (1827-1835) pro bezpečnou přepravu bradavických studentů. Přes noc si vesničané z Prasinek uvědomili, že mají náhle vlakové nádraží, zatímco zmatení mudlovští železniční dělníci v Crewe měli náhle pocit, jako by ztratili vlak díky paměťovým kouzlům a „největšímu masovému kouzlu utajení [kdy] provedenému v Británii“.
Po příjezdu na nádraží nastupovali prvňáci okamžitě do malých člunů, aby se projeli přes jezero. Harry Potter cítil z plošiny vůni borovic u jezera.
Kočáry bez koní se řadily po „bahnité dráze“ poblíž nádraží pro žáky druhého až sedmého ročníku. V pátém ročníku v roce 1995 si Harry Potter uvědomil, že kočáry táhnou Thestralové, bytosti, které mohl vidět, protože náhle pochopil realitu smrti Cedrica Diggoryho rok předtím.