Carabosse podle představ Leona Baksta.
Carabosse je jméno, které je často připisováno zlé víle kmotřičce v klasické pohádce Šípková Růženka. V Disneyho adaptaci pohádky z roku 1959 se jmenuje Zloba.
Carabosse není nikdy dáno skutečné jméno ani ve Šípkové růži od Charlese Perraulta, ani ve Šípkové růži od bratří Grimmů. Jméno Carabosse pochází z podobné postavy v jiné pohádce – „Princezna Mayblossom“ od Madame d’Aulnoy (která vymyslela termín pohádka). Postupem času bylo jméno Carabosse použito na zlou vílu ve Šípkové růži a je tak pojmenována ve slavném Čajkovského baletu.
Carabosse byla jednou z víl, které žily v království Šípkové Růženky – v Perraultově verzi je osmou vílou a v Grimmově verzi třináctou.
V Perraultově verzi nebyla Carabosse pozvána, protože už ji dlouho nikdo neviděl – někteří si mysleli, že je mrtvá. Tiše vstoupí a zjistí, že nemůže dostat zlatou rakev, se kterou by mohla povečeřet jako ostatní víly, protože králi došly. Sedmá víla se rozhodne počkat, dokud jí Carabosse nedá dárek, aby mohla dát svůj. Carabosse princeznu prokleje, aby si v patnácti nebo šestnácti píchla prst do vřetena – a zemřela. Poté to sedmá víla změní, aby princeznu ušetřila – ale bude spát 100 let, než se probudí.
Ve verzi Grimmů měl král pouze dvanáct zlatých talířů, na kterých musely být víly servírovány. Bylo rozhodnuto, že Carabosse nebude pozván. Navzdory tomu vtrhne do hradu a princeznu prokleje (v této verzi se incident stane na princezniny patnácté narozeniny). Na rozdíl od Perraultovy verze Carabosse dvanáctou vílu rovnou přeruší. Dvanáctá víla změní kletbu z kletby smrti na kletbu spánku trvajícího 100 let.
Když je princezně patnáct let, prozkoumává hrad. Potká starou ženu, která pracuje s kolovrátkem. Princezna píchne prstem do vřetena a upadne do hlubokého spánku. V Perraultově verzi je rotující žena pouze nevzdělaná, ale dobře míněná stará žena, která nikdy neslyšela o králově zákazu vřeten, i když v mnoha pozdějších verzích (jako je Čajkovského) je rotující žena sama Carabosse, převlečená za starou ženu, aby zajistila prokletí.
Osud Carabosse po incidentu není znám. Druhá část Perraultovy verze představuje Zlobří královnu matku (samostatná postava) jako jejího padoucha.
Carabosse je známá svým zobrazením v Čajkovského baletu. Její zobrazení inspirovalo portrét Zloby.
V této verzi je Carabosse děsivou postavou doprovázenou přisluhovači, jejichž přítomnost je doprovázena hromem a zlověstnou hudbou. Když vtrhne do paláce a zeptá se, proč nebyla pozvána, bije mistra ceremoniáře za to, že na ni zapomněl. Carabosse pokračuje v proklínání Aurory, novorozené princezny – prokletí je stejné jako u Grimmů, ale na její šestnácté narozeniny. Šeříková víla Auroru ušetří – ale Carabosse věří, že princeznu zabije skrze prokletí.
Na Aurořiny šestnácté narozeniny se Carabosse převléká za starou rotující ženu. Přijde na svůj večírek a daruje jí vřeteno. Aurora do něj píchne prstem a omdlí. Carabosse vyhlašuje vítězství.
O 100 let později, když Princ Touha uslyší o Auroře a přijde ji zachránit, Carabosse se ho snaží odradit. Princi Touze se podaří porazit Carabosse s pomocí Šeříkové víly. Carabosse pak už nikdy nikdo neuvidí.
Balet se ukázal jako velmi populární a mnoho prvků (včetně částí hudební partitury) bylo začleněno do Disneyho verze.