Zločinec
Celé jméno
James Allen
Alias
Allen JamesJim Allen
Původ
Jsem uprchlík z řetězového gangu (1932)
Povolání
Seržant (dříve)
Pravomoci / dovednosti
Žádné informace
Hobby
Žádné informace
Cíle
Aby své stavební dovednosti dobře využil Utéct z vězení a vytvořit nový život (na čas se to podařilo)Utéct z vězení podruhé a vyhnout se opětovnému zadržení.
Zločiny
Mít útěk z vězení Vytvoření falešné identityKrádež
Typ padoucha
Padlý vyvrženec
Dostat se z vězení a vytvořit si nový život (na čas se to podařilo)
Dostat se podruhé z vězení a vyhnout se opětovnému zadržení.
James Allen je hlavní protagonista klasického kriminálního filmu I Am a Fugitive From a Chain Gang z roku 1932. Je založen na skutečném životě veterána první světové války Roberta Elliotta Burnse, který se zapletl s gruzínským řetězovým gangem a byl odsouzen do vězení za drobný zločin.
Ztvárnil ho Paul Muni.
Před bojem ve válce měl James práci ve staré továrně, kde pracoval pro pana Parkera v továrně na boty. Pak uběhlo pár let a on se zúčastnil bojů první světové války, pokud se měl stát válečným seržantem a vést jednotku zvanou „Sunset Division“. O jeho skutečných zásluhách ve válce se toho ale moc neví. Po skončení války se měl James se svým oddílem vrátit domů z války na vojenské lodi, která kotví v New Yorku. Pro svou budoucnost má Allen v plánu využít technického výcviku své armády k získání nějaké stavební práce, aby své inženýrské schopnosti dobře využil. Jeden z vojáků poznamená, že o něm budou číst v novinách a předznamenávat budoucí událost. Allen se nechce vrátit ke svému „starému řemeslu“ v továrně.
Po triumfální přehlídce pochodujících vojáků ve městě cestuje vlakem do svého malého rodného města Lynndale, kde na něj čekají jeho matka, jeho možná přítelkyně Alice a starší bratr reverend Clint Allen, aby ho mohli obejmout. Jamesův starý šéf pan Parker tam také slibuje, že obnoví Jimovu starou práci v továrně. Později v Allenově domě si Jamesův bratr sedne a chce slyšet o jeho akcích ve válce. Jeho cílevědomým zájmem je ale to, aby Jim přijal Parkerovu záruku pracovní nabídky a pokračoval tam, kde skončil. Protože chtěl stavět mosty jako hlavní inženýr místo toho, aby se vrátil ke své nenáročné, úřednické práci v továrně na boty, Jim vysvětluje, že ho válka změnila a chtěl mít hodnotnou práci, i když jeho bratr a matka stále trvají na tom, aby se vrátil ke své práci.
Aby je uchlácholil a dodržel jejich předem stanovený plán, začíná Jim druhý den pracovat v Parker Manufacturing Company. Den začíná v přepravní místnosti, kde je Jim umístěn u okna, aby zkontroloval tok zásilek. Místo aby se vážně soustředil na svou práci, sleduje Jim, jak se v dálce staví most, a dělá si dlouhé přestávky na oběd a přemýšlí nad novým mostem.
Jednou u večeře se Jimův bratr zmíní o zklamání pana Parkera nad jeho pracovním výkonem. Nezávislý, svobodu milující Jim se ale nedokáže soustředit na práci a chce jít „někam, kamkoliv…prostě tam, kde si můžu dělat, co chci“. Matka ho povzbuzuje, aby šel za svým srdcem, pokud mu to udělá radost.
Jim cestuje vlakem ze středoatlantických států do Nové Anglie do New Orleansu, kde západní státy nacházejí stavební práce. Nikdy se mu ale z různých příčin nedaří najít práci (je propuštěn, žádná práce není volná). Nakonec jezdí s náklaďákem v dřevařské firmě – je to jeho „první práce za čtyři měsíce“. Práce však nemá dlouhého trvání a musí se znovu vydat na cestu. Stále více se jeví jako přechodný, chudý vandrák a cestuje po železnici do oblasti St. Louis. V zastavárně nabízí, že se vzdá svého belgického Croix de Guerre, ale majitel už má šuplík plný medailí od jiných nezaměstnaných, potulných veteránů. Spirálou dolů teď kráčí se zaprášenými botami po železničních pražcích v Georgii, kde si lehne do květináče.
Kolega tulák jménem Pete, který hraje pasiáns, navrhne, že si zajde do jídelny pro hamburgery. Allen, hladový a bez prostředků, se o nabídku pokusí.
Pete přesvědčí neochotného kuchaře v prázdném bistru, aby na gril hodil dva mastné hamburgery (pokryté cibulí). A pak k Jimovu překvapení Pete náhle vytáhne na kuchaře pistoli. S namířenou pistolí také nařídí Allenovi, aby ukradl peníze z pokladny. Nedobrovolný komplic si nacpe do kapsy 5 dolarů z pokladny, zatímco Pete vytrhne telefonní linky a řekne kuchaři, aby nezačal křičet na policii. Policie už ale byla upozorněna a střelce zabije. Allen zpanikaří a uteče postranními dveřmi a je do toho zapleten, když ho chytí s hotovostí, i když se s nimi přimlouvá, že to na něj hodili.
Bohužel u soudu, je řešen tvrdý trest od soudce. Vzhledem k tomu, že peníze byly nalezeny u něj, a on se pokusil o útěk dělat ho více podezřelé. Georgia státní zákony, tvrdil, Allen byl odsouzen do vězení na tvrdých prací na deset let za $ 5 loupež. Na sobě horizontálně pruhované uniformy vězně na řetězu gangu, on je přidělen k tvrdým pracím v County Camp No. 2 – primitivní, zakázaný pracovní tábor s ozbrojenou stráží a palisádu.
Pozdě ráno se Allen a asi padesát dalších vězňů budí ve 4:20 ráno, když dostanou rozkaz je „sebrat“ a „protáhnout“ – hlučná, řetězy cinkající rutina. (Vězni na každé straně jsou svázáni a spojeni řetězem, který se táhne podél řady paland a ven z ložnice. Každý z nich musí klátit nohama přes konec palandy a čekat, až se řetězy protáhnou kroužkem připevněným k řetězům na jejich nohou.) Allen, který si není vědom pravidel, je jedním ze strážných týrán za to, že neuposlechl. Vězni se pak apaticky šourají do sousední místnosti, kde je nabízeno jídlo bez chuti, ohavné jídlo (tuk, smažené těsto, vepřový tuk a čirok). Po „jídle“ jsou muži vypochodováni ven a nahnáni surovými vězeňskými strážemi na náklaďáky s otevřenými postelemi, kde jsou opět spoutáni řetězy k cestě do skalních jam, kde trhají balvany krumpáči a perlíky. Černoši a bílí jsou od sebe odděleni. Allen je nucen přizpůsobit se primitivním, trýznivým podmínkám vězeňského systému, týrán tím, že je spoután v řetězovém gangu, a pracuje v podmínkách nucené práce. Během jedné pracovní přestávky na žhnoucím slunci mu nikdo nevěří, když jednomu z ostatních vražedných zločinců řekne, že jeho přestupkem k zatčení byla „krádež hamburgeru“. Vězeň má dvě minuty na to, aby si „vyčistil zuby“, což znamenalo vyčůrat se do okolních keřů. Sebastian, mocný černý vězeň je mezi vězni známý tím, že nikdy nemine ránu palicí. Ve vězení by byl držen po zbytek svého života. Když se Allen zastaví a setře si pot z čela, je strážným stržen na zem za to, že nepožádal o povolení.
Té noci ve 20:20, po dlouhém dni stráveném v kopcích, vozy vracejí vězně po setmění na vězeňský dvůr. Jeden ze strážných zkontroluje každému vězni před vstupem do bunkru řetězové kamaše. Vězni se podělí o několik velkých věder s mýdlovou vodou, ve které se umyjí. Po kruté večeři si ředitel věznice vybere několik mužů, kteří nepracovali dost tvrdě na to, aby dostali výprask. Ackerman a Red, oslabení žaludečními křečemi, jsou vybráni jako první pro krutý trest s holými zády. Když se Allen postaví na jeho obranu a označí ředitele za „skunka“, je místo Reda nahrazen.
V neděli 5. června – neděle je jediný den v týdnu, kdy vězni nemusí pracovat – jeden z vězňů je po vypršení svého trestu legálně propuštěn, řetězy přivázané k jeho nohám způsobí, že chodí krátkým, klopýtavým krokem. Allen myslí na své vlastní uvěznění – ve věznici je pouze 4 týdny. Red také opouští věznici – v rakvi z borovice. Bomber uvádí, že jediný způsob, jak se dostat ven, bylo zacvičit si a zemřít.
Jeden ze zkušených vězňů ví, že existuje mnoho bariér, které mu brání v útěku – řetězy, policejní psi a banda dozorců, kteří by ho přivedli zpátky do vězení a/nebo zabili. Utéct už se mu jednou povedlo, jen musel vymyslet dokonalý plán. I když to může trvat až rok nebo dva. Allen dá na radu a vytrvá.
Uplyne půl roku a Allen vymyslí plán útěku. Jednoho horkého, malátného dne v gangu Allen požádá Sebastiana, aby mu zasadil neomylné údery do pout, aby ohnul jejich tvar, aby mu mohl sklouznout z nohy. Intenzivní údery přesně zasáhnou jejich cíl a Allen je schopen otestovat výsledek a sklouznout prsteny z jeho nohou. Poté, co si v neděli odpočine, plánuje útěk v pondělí. Přijímá také 7 dolarů od Bombera na výdaje a Barneyho adresu ve městě.
Druhý den během práce na gangu si James Allen udělá přestávku v křoví, schová se před strážemi a sundá si okovy z nohou těsně před tím, než se vydá na útěk. Stráže ho chytí při útěku a zavolají své hlídací psy. Odtud se na dosti dlouhou dobu rozvine smysl pro pronásledování. Allen popadne oblečení z prádelní šňůry a převlékne se ze své uniformy, běží bažinami a přelstí stráže a lovecké psy, kteří ho pronásledují tím, že dýchá pod vodou dutým rákosím. Ocitne se v jižním městě Booneville a po sedmi měsících z desetiletého trestu je na svobodě.
Opatrně obejde policistu na rohu ulice a vstoupí do obchodu s oblečením I. Gollobera, kde je oblečen do obleku. A v holičství se nechá holit břitvou s rovným ostřím (nabroušenou koženým řemínkem, který mu vrací drsné vzpomínky) od holiče Billa. Zatímco sedí v holičském křesle, nervózně poslouchá, když do obchodu vstoupí policista, mluví o svém útěku do malého města a dokonale ho popisuje. Naštěstí se Jamesovi podaří policistovi vyhnout, když si čte noviny.
Najde Barneyho v bytovém domě v centru města, kde mu poskytnou bezpečné místo na přespání a „všechno, o čem se mu zdá]] na řetězovém gangu“ – chlast a ženu, aby měl „pohodlí“. Barney mu na večer nabídne štíhlou a milou blonďatou prostitutku Lindu.
Druhý den si Jim krátí čas čekáním na vlak v depu objednáním hamburgeru u stánku s párky v rohlíku od majitele. Je upozorněn, že policejní šéf pátrá v okolí po uprchlém uprchlíkovi z řetězového gangu. Allen odhodí svůj hamburger na ulici a přistupuje k vlaku. Když začíná nastupovat do vlaku, policejní šéf křičí a ukazuje jeho směrem, ale oni běží kolem něj k otrhanému pobudovi, který utíká do úkrytu. I když se k němu průvodčí chová podezřele, Allen není zadržen.
Allen cestuje z jihu na sever do velkého města Chicaga, kde se usadí a začne si vytvářet nový život. Na pracovním úřadě Tri-State Engineering Company se uchází o práci. Úředníkovi dává předpokládané alias: Allen James.
Je schopen si dovolit pěkný pokoj v blízkosti mostu, na kterém pracuje, a z „rozumných“ 25 dolarů měsíčně na 20 dolarů měsíčně ho snižuje koketní bytná jménem Marie Woodsová. Říká mu „gentleman“, který je přátelský. Po večerech tráví dlouhé hodiny studiem knih o stavebním inženýrství, zatímco se brání zamilovaným, vytrvalým, intrikánským návrhům Marie. Po pěti letech dokázal, že je čestným občanem ve své práci v Tri-State Engineering s denním platem 14 dolarů.
Když si Marie všimne, že se balí, aby se mohl „přestěhovat do většího bytu“ – předpokládá, že je opuštěná. Je vděčný za veškerou její pomoc, ale cítí se dušen její majetnickou povahou. A James přiznává, že ji nemiluje. A tak potom Marie vytáhne dopis, který mu napsal jeho bratr a prozradí, že ví o tom, že ho hledá policie a vydírala ho, aby si ji vzal, jinak by ho nahlásila na policii.
Když James nemá na vybranou, vzdá se jí a ožení se s ní, což vede k tomu, že duo má mizerné manželství a Allen jí padne přímo do pasti. Marie je neustále rozhazovačná, pařící a nevěrná partnerka. Zároveň se propracuje až na vyšší manažerskou pozici ve společnosti – Generálního polního komisaře.
Během taneční večeře se svým šéfem v klubu Chateau se jednoho večera seznámí s milou ženou ze společnosti jménem Helen. Dozví se, že Jim rád staví mosty a silnice, aby je lidé mohli používat, když se snaží od věcí utéct, ale že se cítí předurčen k tomu, aby byl uzavřen kvůli násilnému manželství.
Společně podniknou osobní „útěk“ a zaparkují v měsíčním světle u Michiganského jezera, kde se do ní začne zamilovávat.
Od srpna 1929 uběhlo sedm měsíců až do března 1930. Když Marie odpočívá na jejich gauči, zatímco on vyjednává o rozvodu, ona rozchod neschvaluje, protože nechce riskovat. Když přizná svou lásku k jiné ženě, je mu jeho situace nesympatická. Vyhrožuje jí tedy rozvodem, pokud nebude naslouchat rozumu, a ona mu odhodlaně vyhrožuje tím, že mu vyhrožuje, že o něm řekne policii, což by podle něj bylo lepší, než s ní trávit další čas. Nakonec ji opouští v naději, že už se do ničeho nezaplete.
Druhý den zve předseda obchodní komory Allena, aby promluvil na banketu, když do jeho kanceláře vtrhne detektiv a předloží příkaz k jeho zatčení. Allena o tom informovala jeho vyděračská manželka. Celé město Chicago připravuje kampaň, která má Allena zachránit před vydáním zpět na jih, aby si odpykal trest.
Allen hovoří s novináři o poměrech v jižním trestním systému a slibuje, že vše, co řekl, je pravda a chce, aby byl odhalen systém zkorumpovaných řetězových gangů. Obyvatelé Chicaga byli rozděleni kvůli tomu, co by se mělo stát Jamesi Allenovi.
V kancelářích okresního prokurátora v Chicagu prokurátor projednává Allenovo vydání. Zástupce z jihu navrhuje, aby se Allen dobrovolně vrátil do státu (a zaplatil náklady případu), kde by byl po devadesáti dnech plně omilostněn a zproštěn viny, když by pracoval v nějakém úřednickém zaměstnání v jednom z táborů. Jeden z Allenových právníků tvrdí, že by se jeho klient vůbec neměl vracet: „Proč vyměřovat trest člověku, který se ukázal jako užitečný a čestný občan?“ Allen se po rozhovoru se snoubenkou Helen přiklání k tomu, aby byl jeho trest odstraněn, aby jejich vztahu nic nestálo v cestě.
Allen se dobrovolně rozhodne, že se vzdá a vrátí se – na základě zastupitelova ujištění o milosti, aby vymazal svou minulost. Je mu řečeno, že by svého rozhodnutí nelitoval.
Vlak ho odveze zpátky na jih, kde Allen v kanceláři advokáta pana F.E. Ramseyho zaplatí náklady na jeho dopadení a návrat (350 dolarů) a odměnu za právníka (2500 dolarů). Ramsey přiznává, že nic není jisté a slíbená úřednická práce se pravděpodobně vypařila.
Ve vězeňském táboře v Tuttle County vězni informují Allena, že státní policie nedodržela své sliby. Neudělali z něj důvěryhodného člověka, ale hned ho přeřadili zpátky do ještě tvrdšího řetězového gangu. V ubytovně se ukazuje, že podmínky nejsou jiné, když kamera zabírá špinavé, špinavé místo. Bomber poznává Allena z druhého vězení.
Ostatní vězni jsou zesměšňováni za to, že věří, že mu stát odpustí tento řetězový gang.
Allenův případ se projednává ve vězeňské radě, předsedá mu předseda. Ramsey představí Allenova bratra, aby promluvil v Jimův prospěch. Bohužel, reverendovo chování bylo slabé a nepřesvědčivé.
Ramsey uzavírá řízení. Uvádí, že James Allen dodržel svou část dohody. Dobrovolně se vrátil do Georgie a zaplatil všechny své výdaje, což znamená, že by ho museli propustit z vězení. Předseda správní radě připomíná Jamesův „zákeřný a neoprávněný útok na systém řetězových gangů“ a odsuzuje ho za jeho hrubě přehnanou kritiku trestního systému. Dokonce používá Jamesův vlastní životní příběh jako důkaz, že ho řetězový gang rehabilitoval.
Vězeňská rada nakonec rozhodne, že James zůstane ve vězení, a nechá reverenda Roberta/”Clinta”, aby o svém rozhodnutí informoval svého bratra. Jakmile se James dozví, že státy nikdy neměly v úmyslu ho propustit, navzdory jejich slibu, hořce si stěžuje na dalších devět let vězení.
James nakonec rezignuje na svůj osud a stane se „vzorným vězněm“ na dalších devět měsíců, aby splatil svůj závazek „v plné výši“ vůči státu (rok minus tři již odsloužené měsíce). Jeho bratr ho přesvědčí, aby byl „čestně svobodný“ a podporován zástupy fanoušků po celé zemi, kteří donutí stát, aby ho propustil.
Nakonec těch devět měsíců uběhne od července až do března. Ramsey před přísnou vězeňskou radou znovu argumentuje, že Allen byl vzorný vězeň – pacient bez stížností, s podporou prominentních jedinců a organizací. Myslel jsem, že je jen spravedlivé, že dostane svobodu, dokud je ještě čas, aby znovu získal své dřívější postavení ve společnosti prominence a všeobecné úcty.
Na základě závěrečné zprávy úřadů o jeho novém slyšení, jak Allenovi sděluje ředitel ubytovny, komise pozastavila na neurčito rozhodnutí. To znamená, že státní věznice porušila jejich slib, že Allena opět propustí. Je zdrcen a jeho naděje jsou nadobro zmařeny.
Allen s Bomberem podnikne druhý, úžasný útěk z vězení. Ukradnou náklaďák s bednou vysoce výbušného dynamitu a vyhodí do povětří most (zcela v rozporu s jeho známou profesí, když doslova spálí své mosty do společnosti), aby uzavřeli pronásledování stráží, a Bomber je zastřelen. Allenův útěk z vězení se rychle stává známým, protože jeho pátrání je ještě intenzivnější.
Uplyne celý rok a o Jamesi Allenovi nikdo z civilistů neslyšel. Přemýšleli, jestli to není jen další zapomenutý člověk, a Allenův případ se zapíše jako jeden z nejtajemnějších v historii.
Jednou v noci se James – nyní uštvaný a vystrašený trestanec, kterého policie už přes rok pronásleduje jako zvíře a který je stejně zoufalý a pronásledovaný – vynořil z úkrytu ve stínu, aby se se svou snoubenkou Helenou krátce rozloučil a prohodil pár slov. Už se s ní nemohl moc stýkat, protože se stále skrýval. Byl odsouzen k tomu, aby zůstal do konce života nepolapitelný bez přátel, odpočinku a míru, a musí krást, aby se o sebe postaral.