Aepycamelus je tylopod z miocénu v Severní Americe. Byl členem velbloudí rodiny.
Velbloud, který žil v miocénu před 20,6–4,9 miliony let, existoval asi 15,7 milionů let. Jeho jméno je odvozeno od řeckého slova αἰπύc: pro „vysoký a strmý“ a κάμηλος: jednoduše znamená; „velbloud“; tedy kombinace: „vysoký velbloud“.
Na rozdíl od dřívějších druhů velbloudů měli polstrované podložky podobné těm, které mají moderní velbloudi.
Aepycamelus giraffinus byl prérijním obyvatelem Severní Ameriky, Colorada a dalších středozápadních států. Hlava byla relativně malá ve srovnání se zbytkem těla, krk měl dlouhý, což bylo důsledkem prodloužení krčních obratlů jako u žirafy, a nohy měl dlouhé a jako chůda, s loketními a kolenními klouby na stejné úrovni. Vršek hlavy byl asi 3 m (9,8 ft) nad zemí.
Jeho jedinečná stavba těla podává informace o jeho životě a stravovacích návycích.Aepycamelus obýval suché travnaté plochy se skupinami stromů. Zvíře se pravděpodobně pohybovalo samotářsky nebo ve velmi malých skupinkách, jako dnešní žirafy, brouzdalo vysoko mezi stromy.
V této ekologické roli neměla žádné známé konkurenty. Přežila relativně dlouhou dobu, většinu miocénní epochy, a vymřela před začátkem pliocénu, možná vlivem klimatických změn.