Co je nařízení DD?
Regulace DD je direktiva stanovená Federálním rezervním systémem. Regulace DD byla uzákoněna k provedení zákona o pravdě v spoření (TISA), který byl schválen v roce 1991. Tento zákon vyžaduje, aby věřitelé poskytovali určité jednotné informace o poplatcích a úrocích při otevírání účtu pro zákazníka.
Byla uzákoněna s cílem pomoci spotřebitelům učinit smysluplnější srovnání a informovanější rozhodnutí o účtech, které si otevřou u depozitních institucí, jež výše uvedené informace poskytují prostřednictvím zveřejňovaných informací. Tyto informace jsou spotřebitelům poskytovány v různých okamžicích, včetně okamžiku prvního otevření účtu.
Státní zákony, které nejsou v souladu s požadavky tohoto federálního zákona, jsou navíc do té míry, do jaké jsou v rozporu, předem porušovány. Existuje postup, jak požádat předsednictvo o předběžné rozhodnutí.
Porozumění nařízení DD
Nařízení DD se vztahuje pouze na účty otevřené fyzickými osobami, nikoli však na firemní či jiné organizační účty.
Mezi typy účtů, se kterými má nařízení pomoci spotřebitelům, patří spořicí účty, běžné účty, účty peněžního trhu, depozitní certifikáty (CD), účty s variabilní sazbou a účty v cizí měně.
Finanční instituce jsou podle nařízení DD povinny poskytovat spotřebitelům informace o ročním procentním výnosu, úrokových sazbách, požadavcích na minimální zůstatek, zveřejňování informací o otevření účtu a sazebnících poplatků. Spotřebitelům jsou poskytovány tyto informace:
Zákon o pravdě v spoření
Nařízení DD implementuje TISA, která byla součástí zákona Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC) Improvement Act, který byl schválen ve stejném roce – v roce 1991. Zákon měl podpořit zdravou soutěž mezi institucemi a vytvořit ekonomickou stabilitu. Také nařizuje bankám, aby byly transparentnější ohledně některých svých pojistek, což dává spotřebitelům větší pravomoc rozhodnout se, kde chtějí své bankovní obchody dělat.
Klíčové způsoby
Pravidla nařízení DD
Reklamní pravidla se vztahují na fyzické osoby, včetně depozitních makléřů, kteří inzerují typy účtů nabízených institucemi, na které se nařízení vztahuje. Marketingová pravidla omezují instituce v inzerci jakýmkoli způsobem, který by mohl klamat spotřebitele, uvádět nepřesné informace nebo jinak zkreslovat smlouvu o depozitním účtu. Reklamy nemohou používat termín zisk, když odkazují na úroky zaplacené z účtu.
Pokud například depozitní makléř podá reklamu s cílem nabídnout spotřebitelům zájem o účet, pravidla reklamy se na reklamu vztahují bez ohledu na to, zda je účet v držení spotřebitele nebo makléře.
Změny nařízení DD
Nařízení DD bylo v roce 2006 změněno tak, aby řešilo otázky, jako jsou obavy ohledně jednotnosti informací poskytovaných spotřebitelům při přečerpání vkladových účtů. V roce 2010 byly přidány další změny, které ukládají depozitním institucím, aby dodržovaly změny pravidel upravujících zveřejňování pravidelných výpisů za souhrnný přečerpání a vrácené poplatky za položky. Změny obsahovaly také pravidlo o poskytování informací o zůstatcích spotřebitelům, které se provádí prostřednictvím automatizovaných systémů.
Nařízení DD stanoví, že informace poskytované spotřebitelům jsou jasné a nápadné a jsou poskytovány písemně nebo jinou formou, kterou si spotřebitel může ponechat. Informace musí být také jasné a identifikovatelné, pokud byly tyto informace pro různé účty sloučeny.
Zveřejnění musí odrážet podmínky právní povinnosti stanovené pro danou účetní závěrku a dohodu mezi spotřebitelem a institucí. Tyto informace mohou být poskytnuty v elektronické podobě se souhlasem spotřebitele.
Kdy mě banka musí informovat o změnách?
Záleží na tom. U změn, které jsou pro spotřebitele nepříznivé – například zvýšení poplatků za bankovní služby – nařízení DD vyžaduje, aby finanční instituce poskytly spotřebiteli alespoň třicetidenní výpovědní lhůtu.U změn, které jsou pro spotřebitele příznivé – snížení nebo zrušení poplatků – není ze strany instituce vyžadováno žádné oznámení. Pokud jsou však příznivé změny dočasné, musí finanční instituce splnit požadavky na předběžné oznámení o změně podmínek.
Musí mě banka písemně informovat?
Finanční instituce musí písemně poskytnout informace o účtech, které odrážejí právní závazek nebo smlouvu mezi stranami; a tyto informace musí být ve formě, kterou si spotřebitelé mohou ponechat. Informace musí být uvedeny jasně a viditelně, aby spotřebitelé mohli porozumět podmínkám účtu.
The Bottom Line
Regulace DD nabízí ochranu spotřebitelům tím, že po bankách požaduje, aby poskytovaly transparentní, předem zveřejňované informace, které neinstitucionálním spotřebitelům pomáhají porovnávat podmínky v různých bankách, aby se sami co nejlépe rozhodli, kde si otevřít účet.