Afrodita/Venuše (řecko-římská mytologie) je mnohými označována za nejkrásnější bohyni.
Schopnost vlastnit takovou úroveň krásy, jakou nedokáže pochopit žádný tvor. Submoc Eldritche a nemožné fyziologie. Dokonalá verze nadpřirozené krásy. Protiklad absolutní ošklivosti.
Uživatelé disponují neskutečně nejvyšší úrovní krásy/pohlednosti tak absolutní, že při jakýchkoli pokusech o vyhledání tak velkolepé bytosti by ostatní dohnali k tomu, aby naletěli na jejich čistou a přitom nepochopitelnou krásu nebo přítomnost v dobrém i zlém. Ukázalo se, že krása Uživatelů je absolutně nekonečná, že i když bude potlačena, aby ji ostatní mohli pozorovat, budou stále disponovat nad nesmírnou úrovní tvaru, z něhož se jim sbíhají sliny, což z nich dělá nejžádanější bytost v existenci, dokonce i představa, že by se někdy dívali na jejich „pravou“ krásu, je marná.
Vzhledem k absolutní povaze uživatelské krásy může velmi výrazně přesahovat prostou fyzickou přitažlivost, navždy přesahovat uvažování a logiku a individuální preference, jako je kultura, éra, nebo dokonce to, co by každý svým vnímáním považoval za krásné. To činí uživatele všemohoucím nejkrásnějším/nejhezčím pro každého v nekonečném kosmu, což způsobuje, že každý podlehne chlípně, otrocky a láskyplně jejich prosté přítomnosti nebo pouhému pohledu, i když si zakryje tvář.
Pokud však opravdová a absolutní krása nedotknutých uživatelů může mít na ostatní velmi obrovský a extrémní vliv, což vede k tomu, že upadají do naprostého šílenství lásky a chtíče, nemohou být nikdy plně vnímáni ničím jiným než všemocnou bytostí, aniž by byli zcela ovlivněni.