Co je Aleatorní smlouva?
Pojistná smlouva je dohoda, na jejímž základě nemusí zúčastněné strany provést určitý úkon, dokud nenastane konkrétní, spouštěcí událost. Události jsou takové, které nemůže žádná ze stran ovlivnit, jako jsou přírodní katastrofy a úmrtí. Pojistné smlouvy se běžně používají v pojistných smlouvách. Pojistitel například nemusí pojištěnému zaplatit, dokud nenastane událost, jako je požár, který má za následek ztrátu majetku. Pojistné smlouvy – také nazývané Pojistné smlouvy – jsou užitečné, protože obvykle pomáhají kupujícímu snížit finanční riziko.
Klíčové způsoby
Pochopení Aleatorní smlouvy
Aleatorní smlouvy jsou historicky spjaty s hazardními hrami a v římském právu se objevily jako smlouvy související s nahodilými událostmi. V pojišťovnictví odkazuje aleatorní smlouva na pojistné ujednání, ve kterém jsou výplaty pojištěnému nevyvážené. Dokud z pojistné smlouvy nevyplyne výplata, platí pojištěný pojistné, aniž by na oplátku dostal něco jiného než pojistné krytí. Pokud k výplatě dojde, může výrazně převýšit součet pojistného zaplaceného pojistiteli. Pokud k události nedojde, slib nastíněný ve smlouvě nebude splněn.
Jak Aleatorní smlouvy fungují
Důležitým faktorem pro stranu je hodnocení rizika, při zvažování uzavření smlouvy o výpůjčce podstupuje vyšší riziko. Životní pojistky jsou považovány za smlouvy o výpůjčce, protože pojistníkovi nepřinášejí prospěch, dokud nedojde k samotné události (smrti). Teprve pak pojistka umožní sjednanou částku peněz nebo služeb sjednaných ve smlouvě o výpůjčce.Smrt někoho je nejistá událost, protože nikdo nemůže předem s jistotou předpovědět, kdy pojištěný zemře. Částka, kterou pojištěný příjemce obdrží, je však jistě mnohem vyšší, než kolik pojištěný zaplatil jako pojistné.
V určitých případech, pokud pojištěný nezaplatil pravidelné pojistné, aby pojistka zůstala v platnosti, není pojistitel povinen pojistné plnění uhradit, i když pojištěný za pojistku uhradil určité platby pojistného.V jiných typech pojistných smluv, pokud pojištěný nezemře během pojistné doby, pak se v době splatnosti neplatí nic, například u termínovaného životního pojištění.
Anuity a Aleatorní smlouvy
Dalším typem smlouvy o výpůjčce, kdy každá strana přebírá definovanou úroveň vystavení riziku, je anuita. Smlouva o anuitě je dohoda mezi individuálním investorem a pojišťovnou, kdy investor zaplatí poskytovateli anuity jednorázovou částku nebo řadu pojistného. Na oplátku smlouva právně zavazuje pojišťovnu platit pravidelné platby držiteli anuity – tzv. anuitantovi – jakmile anuitant dosáhne určitého milníku, jako je odchod do důchodu. Investor by však mohl riskovat ztrátu zaplaceného pojistného do anuity, pokud by vybral peníze příliš brzy. Na druhou stranu by dotyčný mohl žít dlouhý život a dostávat platby, které dalece přesahují původní částku, která byla na anuitu vyplacena.
Smlouvy o pojištění důchodu mohou být pro investory velmi užitečné, ale mohou být také extrémně složité. Existují různé typy anuit, z nichž každá má svá vlastní pravidla, která zahrnují jak a kdy jsou výplaty strukturovány, sazebníky poplatků a poplatky za odevzdání – pokud jsou peníze vybrány příliš brzy.
Zvláštní úvahy
Pro investory, kteří plánují odkázat své penzijní fondy příjemci, je důležité poznamenat, že americký Kongres schválil v roce 2019 SECURE Act, který provedl změny pravidel pro příjemce penzijních plánů. Od roku 2020 musí osoby, které nejsou manželi a manželkami příjemců penzijních účtů, vybrat všechny finanční prostředky na zděděném účtu do deseti let od smrti majitele. V minulosti mohli příjemci rozprostřít rozdělení – nebo výběry – po celou dobu své existence. Nové rozhodnutí ruší stretch provision, což znamená, že všechny finanční prostředky, včetně anuitních smluv v rámci penzijního účtu – musí být vybrány v rámci desetiletého pravidla.