Kocour Julius tráví svůj čas v zimní přírodě bruslením na zamrzlém jezeře. Shodou okolností kočičí samička položí na okraj jezera košík a odchází. Něco v košíku na chvíli zapraskalo a Julius to zaslechl. Pak přistoupí a košík otevře. K jeho úžasu Julius zvedne a uvnitř najde ztracené kotě. Aniž by byl kdokoliv jiný ochoten kořist adoptovat, rozhodne se velký kocour kocoura přijmout.
Julius přijíždí domů s osiřelým koťátkem. Alice, která čekala v obývacím pokoji, byla také ohromena, když viděla, co její kamarádka přinesla do domu. Pak přemýšlí, jaké jméno by mělo koťátko nosit. V mžiku Julius zjistí, že koťátko je sameček, a proto mu dá jméno Oscar.
Poté, co Oscara vykoupe, vezme s sebou Julius svého malého kamaráda na večeři. Oscar u stolu jí agresivním způsobem, který Julius považuje za nevhodný. Julius se pokouší naučit Oscara, jak jíst tradičnějším způsobem, ale kotě nejeví zájem ho následovat. Frustrovaný Julius začne bušit do stolu, dokud miska polévky nevyskočí přímo nahoru a nevylije se na něj. Oscarovi to připadá komické, a proto po Juliovi hodí pečené kuře a srazí velkého kocoura ze židle.
Pak už byl čas jít spát. Julius oblékne Oskarovi pyžamo, než uloží kotě do postele. Aby pomohl Oskarovi usnout, velká kočka zazpívá ukolébavku a rozhoupe postel dopředu a dozadu. Když malá kočka zdánlivě podřimuje, Julius se pokusí po špičkách vyjít z ložnice, ale všimne si, že se Oskar náhle probudil a rozplakal se. Velká kočka opakuje stejnou metodu, ale přesto dosáhne stejného výsledku. V krajním případě Julius popadne palici a udeří Oscara do hlavy, ale ne dost silně, aby způsobil bouli. Když kotě konečně tvrdě usnulo, Julius mohl z místnosti odejít.