Angus Buchanan byl skotský Squib. Byl synem své matky a otce. Vyrůstal v domácnosti složené z jedenácti dětí. Angus se proslavil v čarodějnickém i mudlovském světě.
Angus byl jediným Squibem, který se zúčastnil Třídícího ceremoniálu na Škole čar a kouzel v Bradavicích a později se stal hráčem mudlovského skotského ragbyového týmu. Tato asociace byla zodpovědná za zájem kouzelníků o roli v žertu v ragby a za celosvětovou podporu kouzelnictví skotského týmu.
Později v Angusově životě vydal knihu My Life as a Squib, průlomový celosvětový bestseller, který upozornil kouzelnický svět na nelehkou situaci Squibs.
Po jeho smrti byl poctěn jak čaroději, tak mudly (téměř unikátní úspěch v historii). Dodnes se čarodějní příznivci Skotské ragbyové unie scházejí v předvečer každého skotského mezinárodního zápasu, aby připili na Buchananovu památku.
Angus Buchanan se narodil v rodině Buchananů, ve vesnici ve skotských hranicích. Vyrůstal v domácnosti složené z přepracované matky, zuřivého otce a jedenácti dětí. Byl třetím synem, největším a nejlaskavějším ze všech.
Angus strávil velkou část svého raného dětství vyhýbáním se kletbám téměř denně. Nicméně měl dobrý vztah se svými bratry a sestrami, kteří ho všichni měli velmi rádi – o mnoho let později připisoval své schopnosti v kriketu létům, kdy pomáhal svým sourozencům chytat Zlatonky v jejich zahradě.
Domácnost byla přirozeně hlučná a chaotická, což možná vysvětluje, že si ani jeden z Buchananových rodičů neuvědomil, že Angus se ve skutečnosti narodil jako Squib. Jelikož byl pan Buchanan senior vůči Squibsovi velmi zaujatý (což považoval za těžkou anomálii a známku úpadku rodiny), bratři a sestry ho před rodiči kryli. Když se blížil čas, kdy měl odejít na bradavickou školu čar a kouzel, sestra Flora zfalšovala přijímací dopis a Angus, vystrašený z otce, hrál s ním, zašel až do Příčné ulice a koupil si hůlku předstíráním, že si vybrala jeho.
Dne 1. září 1858 měl údajně nastoupit na Bradavickou školu čar a kouzel. Angusův starší bratr Hamish ho na hřbetě koštěte odvezl do zámku a doufal, že mu učitelský sbor dovolí zůstat, až se tam dostane, nebo že z něj škola vytáhne nějaké kouzlo.
Poprvé a jedinkrát v historii se v davu prvňáčků, kteří měli být Tříděni, objevil Šilhavec. V čirém zoufalství se Angus vrhl před dívku, jejíž jméno bylo vyvoláno, a nasadil si na hlavu Moudrý klobouk. Klobouk mu vlídně oznámil, že je „dobrosrdečný chlapík, ale žádný čaroděj“, a chlapec v slzách opustil sál.
Angus se vrátil domů pěšky, kde na něj čekal jeho ponížený otec, na kterého se už snesl příval sov kvůli tomu, co se stalo. Pan Buchanan senior mu zatarasil vstup, přikázal mu, aby odešel, a na Anguse při útěku chrlil kletby.
Jedenáctiletý Angus Buchanan bez rodiny a bez peněz chodil pěšky do hlavního města Edinburghu a občas se svezl na kárách. Když už tam byl, lhal o svém věku a ujal se ho laskavý mudlovský předák a jeho žena, kteří neměli vlastní děti, a ti mu dali práci dělníka. Během následujících sedmi let Angus zjistil, že mudlové nejsou zdaleka tak špatní, jak mu otec a matka vždycky tvrdili, a vyrostl v silného muže obdivovaného pro svou laskavou povahu a fyzickou zdatnost.
Angus Buchanan našel své největší potěšení v atletice a brzy se stal adeptem na rugby, tehdy relativně nový mudlovský sport. Byl překvapivě hbitý (možná díky svým dětským létům, kdy se vyhýbal kletbám). Zjistil také, že je přirozený talent na kriket.
V roce 1871 byl součástí týmu své země v vůbec prvním mezinárodním ragbyovém zápase mezi Skotskem a Anglií. Mezi diváky bylo všech deset jeho bratrů a sester, kteří se s ním vydali utkat navzdory příkazu svého otce, aby se s Angusem už nikdy nesetkali. Angus, nadšený, že je vidí, skóroval na první pokus a Skotsko zápas vyhrálo. Sportovní kariéra, která následovala, ho proslavila mezi mudly.
My Life as a Squib, na svém 110. tisku do roku 2014
Po tomto shledání s rodinou přehodnotil svůj vztah ke svým magickým kořenům. V roce 1900 vydal nesmírně úspěšnou autobiografii s názvem Můj život mšice. Kniha upozornila kouzelnický svět na neutěšenou situaci mšic – mšice do té doby vždy žily ve stínech: vrženy mezi kouzelnický svět, kde nezapadaly a vždy se cítily jako druhořadé, a mudlovskou společnost, v níž musely hořce přetrhnout všechny vazby na kouzelníky. Buchananův životní příběh však ukázal, že v životě bylo možné uspět i přes všechny útrapy, kterým byl vystaven.
Začali se objevovat čarodějové mnoha národností, aby viděli Buchanana, jak hraje sport. I když čarodějové rádi sledovali ragby (jejich potěšení mělo trochu sadistický nádech, protože obdivovali sílu a odvahu mudlů, kteří se podrobili sportu tak brutálnímu, aniž by se mohli přemístit z cesty, nebo měli přístup do Skele-Gro, aby si spravili zlomené kosti), kriket mezi nimi nenašel mnoho přízně (považovali ho za velmi podřadnou verzi famfrpálu).
Wizarding Supporters of Scottish Rugby Union byl založen krátce po Buchananově smrti a dodnes se scházejí v předvečer každého skotského mezinárodního zápasu, aby připili na Angusovu památku a očekávají osmdesát minut sledování mudlů, jak se navzájem zašlapávají do bahna.
Je považováno za infra kopání pro čaroděje jakékoliv národnosti podporovat jakékoliv rugby tým jiný než Skotsko. Vzhledem k této skutečnosti, to se stalo běžným způsobem identifikace čarodějů na veřejnosti tím, že budou, bez ohledu na národnost, být ochotni mluvit o skotské ragby.