Otec čas (folklór), Božský duch, Embodiment a Pán času.
Archetyp pro postavy, které mají nebo mají rysy Otce Času. Variace Transcendent Spirit a Temporal Entity. Finální verze New Year Entity. Nezaměňovat s Časem Božství. Protějšek k Smrti. Sekundární mužský Protějšek k Matce Přírodě.
Jako archetyp je postava Otce času personifikací/entitou času, která se zaměřuje na tok času, plynutí let, narození, smrt a aspekty času tím, že jej ztělesňuje v podobě otce, a normálně je to starší humanoidní muž s mocným srpem, přesýpacími hodinami a někdy i párem velkých křídel. To však neplatí pro každý archetyp Otce času v popisu, ale vždy se jedná o nějakou formu časové entity-typu bytí.
Otec Čas je také společníkem Smrti, často mu bere kosu. Tato časová bytost je prý také dospělou/plně realizovanou verzí novoročního dítěte, s každým rokem, který uplyne, se dítě stává archetypem novoročního času otce, až do příštího nového roku na věčné časy. Matka Příroda je někdy spárována s otcovským časem, působí jako její vyvažující protějšek. Jakkoli jsou světské matky nebo „mateřský čas“ ve folklóru a mýtech neslýchané, činí tento archetyp více založen na mužské postavě.
Viz také: Otec čas, Time Master a Time Tropes