Attercopus fimbriunguis patří do vyhynulého řádu arachnidů jménem Uraraneida; pavoukům podobná zvířata schopná produkovat hedvábí, která však postrádala pravé spinnerety a zachovala si segmentované břicho nesoucí flagellum-jako ocas připomínající bič štíra. Předpokládá se, že jsou blízcí původu pavouků.
Důležitý raně devonský (asi před 390 miliony let) fosilní exemplář z Gilboa v New Yorku byl původně popsán jako člen vyhynulého řádu Trigonotarbida a pojmenován Gelasinotarbus? fimbriunguis. Později byl přiřazen k novému rodu Attercopus a znovu interpretován jako nejstarší a nejprimitivnější příklad pravého pavouka (Araneae). Tato hypotéza byla založena na předpokládané přítomnosti unikátních pavoučích rysů, jako jsou spinnereti produkující hedvábí a otevření jedové žlázy na tesáku chelicery.
Zdá se nepravděpodobné, že Attercopus spřádal pavučiny, ale mohl používat své hedvábí k obalování vajíček, kladení draglinů nebo stavbě stěn doupat. Attercopus fimbriunguis není pavouk, ale pravděpodobně se blíží typu zvířat, která dala vzniknout dnešním moderním pavoukům.
Jeho jméno je převzato z anglického dialektu slovo attercop („pavouk“), které vzniklo ze staroanglického attorcoppa („jedovatá hlava“), z ator („jed“), které samo pochází z pragermánského *aitra- („jedovatý vřed“) a cop („hlava“).