48° 8′ 19.60″ N, 11° 38′ 37.0″ E
Bavorské státní ministerstvo financí
Bavorská mincovna (německy Bayerisches Hauptmünzamt) je v současnosti fungující německá mincovna, která se nachází v Mnichově, hlavním městě Bavorska. V současné době je jednou z několika institucí v celé eurozóně, které mají povolení vyrábět euromince.
Značka mincovny na minci z roku 1911.
Bavorská mincovna, která byla založena v roce 1158, je v současnosti považována za nejstarší podnik v Mnichově, protože existuje již více než 850 let. Původně byla postavena na Schrannenplaz (dnes Marienplaz) a mince se zde směly razit v roce jejího založení. V 90. letech 12. století došlo k výraznému znehodnocení bavorských mincí kvůli nízkému obsahu stříbra. Na protest proti tomu řada bavorských občanů zničila kovárny mincí v mnichovské mincovně a zabila tehdejšího müncmistra Schmiechena. Následně byly kovárny obnoveny na Münzstraße v Berlíně.
V letech 1705 až 1714 bylo Bavorské kurfiřtství v důsledku války o španělské dědictví okupováno Rakouskem. Během okupace se v mincovně v Mnichově razily rakouské i bavorské mince. V roce 1809 byla bavorská mincovna přemístěna do Starého mincovního dvora v Hofgrabenu a Pfisterbachu.
Německé císařství vzniklo v roce 1871 a skládalo se z 25 států bývalého Německého spolku, včetně Bavorského království. V roce 1873, dva roky po založení Druhé říše, byly všechny státní měny staženy z oběhu a nahrazeny jednotnou měnou, zlatou markou. Bavorská mincovna, stejně jako mincovny v Berlíně, Drážďanech, Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku, Hannoveru, Karlsruhe, Muldenhütten a Stuttgartu, směly vydávat mince této marky a pro identifikaci místa, kde byla každá mince vyražena, byla každé mincovně přidělena vlastní mincovní značka. Značka mincovny přidělená bavorské mincovně, písmeno D, se objevuje na všech mincích vyrobených v tomto zařízení od roku 1873 až do současnosti.
Během druhé světové války byla mincovna několikrát poškozena v důsledku řady spojeneckých náletů v letech 1939 až 1945. Po skončení druhé světové války spojenecká vojska obsadila Německo a převzala při tom kontrolu nad jeho mincovnami, které vydávaly říšské mince až do roku 1949. V tomto roce bylo Německo rozděleno na Německou demokratickou republiku (východní Německo) a Spolkovou republiku Německo (západní Německo), které byly pod kontrolou západních, respektive východních spojenců z druhé světové války. Svobodný stát Bavorsko se stal součástí západního Německa a jeho mincovna následně začala vydávat mince pro měnovou reformu. Dne 16. července 1986 byla mincovna přemístěna do mnichovské čtvrti Zamdorf, kde sídlí dodnes. V roce 1990 došlo ke sjednocení Německa a mincovny nacházející se v oblastech ovládaných východními spojenci začaly razit mince ražené Německou demokratickou republikou od roku 1949. V současné době vydává německé euromince bavorská mincovna, která tak činí od roku 1997.
Pamětní mince v hodnotě 2 eur ražená v Mnichově.
Bavorská mincovna v Mnichově je v současné době spolu s mincovnami v Berlíně, Hamburku, Karlsruhe a Stuttgartu jedním ze subjektů odpovědných za výrobu běžných a pamětních německých euromincí. V současné době vydává také mince ze série slitkových mincí Andorrský orel. Od založení mincovny do roku 1873 byla zodpovědná za výrobu bavorských mincí. V roce 1873 pak bavorská mincovna zahájila ražbu mincí zlaté marky, v roce 1915 ražbu mincí Papiermark, v roce 1922 ražbu speciálních mincí Rentenmark, koncem roku 1923 ražbu mincí říšské marky a v roce 1949 ražbu mincí německé marky. Mnichovská mincovna vyráběla také mince pro Rakousko, Belgii, Dánsko, Francii, Řecko, Irsko, Izrael, Itálii, Japonsko, Lucembursko, Portugalsko, Sasko-Meiningenské vévodství a Španělsko.
Kromě mincí se v bavorské mincovně vyrábějí také medaile a úřední pečetě. Toto zařízení bylo zodpovědné za výrobu olympijských medailí pro letní olympijské hry, které se konaly v roce 1972 v Mnichově. Následně byly v Bavorské mincovně vyrobeny medaile na památku Bavorského království, porcelánky v zámku Nymphenburg a samotné mincovny.