Během pobytu v klášterní bylinkové zahradě objevil něco, co považoval za fretku, která se tam potloukala. Byl to však jakýsi Jarvey, který zařval „Vypadni, plešoune!“ a pak ho kousl do nosu. Když vyprávěl vyprávění mnichovi, nevěřili mu a ptali se ho, jestli pil tuřínové víno bratra Bonifáce. Protože mu silně krvácel nos, byl bratr Benedikt z nešporů omluven.
Bratr Benedikt později zaznamenal incident na rukopis, který se dochoval až do 20. století a na který odkazuje Newt Scamander ve své magizoologické knize Fantastická zvířata a kde je najít.
Jméno „Benedikt“ pochází z pozdně latinského jména Benediktus, které znamenalo „požehnaný“. Svatý Benedikt byl italský mnich, který založil benediktiny v 6. století. Po jeho době bylo jméno běžné mezi křesťany, používalo ho 16 papežů. V Anglii se začalo používat až ve 12. století, v té době se stalo velmi populární. Toto jméno nosil také americký přeběhlík Benedikt Arnold (1741-1801).