BrachychampsaGilmore, 1911
Brachychampsa je vyhynulý rod aligátoroidů. Byly nalezeny exempláře z Nového Mexika, Colorada, Wyomingu, Montany, Severní a Jižní Dakoty, New Jersey a Saskatchewanu. Jeden exemplář byl nalezen v souvrství Darbasa v Kazachstánu, i když druhový status je pro fosilii neurčitý. Rod se poprvé objevil během pozdního kampánského stádia pozdní křídy (Judithian North American stage) a vyhynul během raného danského stádia paleocénu (Puercan North American stage), několik milionů let po vymření křídy a třetihor. Brachychampsa se vyznačuje zvětšeným čtvrtým čelistním zubem v horní čelisti.
Pozice Brachychampsy v nadčeledi Alligatoroidea prošla od svého prvního pojmenování mnoha revizemi. Původně byla umístěna v čeledi Alligatoridae, později byla v roce 1964 zpřesněna na podčeleď Alligatorinae, aby byla v roce 1994 umístěna mimo Alligatorinae i Alligatoridae (ale stále v rámci Alligatoroidea).
Typovým druhem brachychampsy je B. montana, poprvé objevený v souvrství Hell Creek v Montaně a popsaný Charlesem W. Gilmorem v knize z roku 1911. V té samé práci Gilmore rekombinoval Bottosaurus perrugosus jako nový druh brachychampsy, zvaný B. perrugosus. Holotypový exemplář B. perrugosus zmizel, když se psala práce, ale později byl znovu objeven a brzy poté označen jako nomen dubium kvůli chybějícím diagnostickým znakům, které by ho odlišovaly od ostatních aligátorů objevených od doby, kdy byla práce zveřejněna. Další druh z Allisonina člena souvrství Menefee v pánvi San Juan, B. sealeyi, byl objeven v roce 1996, ale později byl prohlášen za synonymum k B. montana tím, že byl interpretován jako nedospělý exemplář posledně jmenovaného druhu. Jiné studie však tvrdí, že některé odchylky pozorované mezi oběma druhy, jako je orientace čelistního zubu, nemusí být ontogenní, což z B. sealeyi činí platný taxon.