Elixíry lásky byly lektvary, které způsobily, že se piják stal poblouzněným nebo posedlým osobou, která mu ho dala. Elixíry lásky byly považovány za silné a vysoce nebezpečné. Amortentia byla nejmocnějším elixírem lásky, který existoval. Perlový prach byla přísada, která se nacházela ve všech lektvarech lásky.
Lektvary lásky byly v bradavické Škole čar a kouzel zakázány, i když je studenti do školy stále různými způsoby pašovali. Lektvary lásky jsou k dostání na soví objednávku z konkrétních obchodů.
Laverne de Montmorency, vynálezce lektvarů lásky
Laverne de Montmorency vynalezla v 19. století řadu různých lektvarů lásky. Za své úspěchy při vynalézání mnoha lektvarů lásky byla zvěčněna na kartičce Čokoládové žáby.
Albus Brumbál věřil, že Merope Gauntová použila nápoj lásky, aby si získala náklonnost Toma Raddla Snra, bohatého mudly, který žil v její vesnici a do kterého byla poblázněná, protože by se zdálo, že je to romantičtější způsob získání jeho „lásky“ než také možná metoda kletby Imperius. Pak se zdálo, že mu ho přestala dávat a on (pochopitelně) utekl a nechal ji i její nenarozené dítě, aby se o sebe postaraly samy.
Lektvary lásky byly v Bradavické škole čar a kouzel zakázány, ale to studentům nezabránilo v tom, aby je vyráběli nebo se snažili získat srdce jejich užíváním. Dokonce i Molly Weasleyová přiznala, že jako dívka v Bradavicích uvařila elixír lásky.
Ismeldin plán na podání elixíru lásky selhal
Ve školním roce 1988-1989 plánovala Ismelda Murková dát Barnabymu Leemu nápoj lásky ukrytý v sendviči. Barnaby se však místo toho zamiloval do Jacobova sourozence. Lektvary lásky byly obvykle ukryty v jídle nebo nápojích, aby si toho uživatel nevšiml.
Jae Kim v určitém okamžiku podal Alistairu Fidgenovi Máslový ležák, o kterém se nepravdivě tvrdilo, že je elixírem lásky. Během školního roku 1989-1990 v Bradavicích uvařili Jacobův sourozenec a Penny Haywoodová v Artefact Room elixír lásky, který plánovali vyměnit za neviditelný plášť s Alistairem Fidgenem. Jacobův sourozenec sbíral růžové trny z bylinkářské učebny, mátu peprnou z bradavické kuchyně a sbíral perlový prach a práškový měsíční kámen od čarodějnice ze stanice v Prasinkách. Jacobův sourozenec Jae Kim a Talbott Winger pak dali Alistairovi elixír v Knockturn Alley výměnou za plášť.
Na Valentýna 1992 Zlatoslav Lockhart zapřísahal své spolupracovníky z Bradavické školy čar a kouzel, aby se k němu připojili při oslavě této příležitosti, a navrhl, aby se studenti zeptali profesora Snapea, jak se vaří elixír lásky. Snape to neschvaloval a „vypadal, jako by první člověk, který ho požádá o elixír lásky, byl nuceně přiživený jedem“.
Ve čtvrtém ročníku Pansy Parkinsonová řekla Ritě Holoubkové, že věří, že Hermiona Grangerová je schopná uvařit elixír lásky a že to je metoda, kterou podle ní Hermiona použila, aby získala zájem Viktora Kruma a údajně i Harryho Pottera. Holoubková zveřejnila tato nepravdivá a pomlouvačná tvrzení v týdeníku Čarodějnice a naléhala na Albuse Brumbála, aby je dále prošetřil.
Hermiona Grangerová a Ginny Weasleyová při pohledu na lektvary lásky u Weasleyových Čaroděj Píšťalky
V obchodě The Weasleys’ Wizard Wheezes se v roce 1996 začala prodávat řada lektvarů lásky jako součást kolekce WonderWitch. Když Argus Filch zakázal všechny výrobky firmy Weasleys’ Wizard Wheezes z Bradavic, Fred a George Weasleyovi začali dodávat lektvary lásky maskované jako parfémy a lektvary proti kašli, což bradavickým studentům umožnilo objednat si lektvary lásky, navzdory povinným prohlídkám na sovách. Hermiona Grangerová zaslechla dívky v koupelně, jak diskutují o způsobech, jak tajně ukrást Harrymu Potterovi lektvar lásky.
Romilda Vaneová se pokusila dát jeden z Weasleyových lektvarů lásky Harrymu Potterovi tím, že do něj napíchala vodu ze žárlivky a krabici čokoládových kotlíků. Harry byl varován Hermionou, a když mu ho Romilda nabídla, odmítl vodu ze žárlivky, ale byl nucen přijmout její čokoládu. Harry měl neotevřenou krabici ve svém pokoji až do března příštího roku, kdy ji našel Ron Weasley, a protože si ji spletl s dárkem k narozeninám, snědl polovinu čokolády. Ron se okamžitě do Romildy posedle zamiloval a musel být odvezen k Horaci Slughornovi, aby dostal protijed.
Růžový trn, ingredience, která se běžně vyskytuje v lektvarech lásky
Ashwinderova vejce byla běžnou ingrediencí mnoha druhů lektvarů lásky, stejně jako růžové trny, máta peprná a Měsíční kámen. Jelikož existuje mnoho různých druhů lektvarů lásky, existuje proto mnoho různých metod, jak je vařit. Perlový prach byl ingrediencí všech lektvarů lásky. Slavný lektvar Zygmunt Budge osobně upřednostňoval růžové lístky.
Ron Weasley přemýšlí o Romildě Vaneové pod vlivem lektvaru lásky
Elixíry lásky údajně způsobily, že piják byl romanticky posedlý osobou, která mu elixír dala. Nicméně pravá láska nemohla být vytvořena umělými prostředky, a tak pocity, které elixíry lásky vytvářely, byly spíše posedlostí než náklonností.
Účinek, který měl elixír lásky, časem odezněl. Aby byl účinek elixíru zachován, musel mu dárce neustále podávat dávky, jinak by se do něj příjemce „přestal zamilovat“. Jednotlivá dávka obvykle trvala až 24 hodin, ale přesná doba trvání závisela na váze pijáka a také na přitažlivosti dárce.
Lektvary lásky by fungovaly bez ohledu na to, zda je dárce přítomen, když je příjemce zkonzumuje. Čím déle by příjemce držel lektvary (nebo předměty napíchané lektvarem), tím silnější by byl jejich účinek, jak by lektvary lásky časem dozrávaly.
Bylo možné, že se vytvoření elixíru lásky zvrtlo, což způsobilo, že příjemce byl posedlý jinou osobou než dárcem.
Proti účinkům lektvarů lásky existoval protijed, ale i po jeho podání si člověk stále uchovával všechny trapné vzpomínky na to, jak jednal pod vlivem podaného lektvaru lásky. Lektvary lásky dokázaly vyrušit účinky lektvaru nenávisti a naopak, protože byly proti sobě opačné.
Láhve lektvarů lásky WonderWitch
Laverne de Montmorency vynalezla v 19. století řadu různých lektvarů lásky. Weasleys’ Wizard Wheezes prodala v roce 1996 celou „řadu“ lektvarů lásky, včetně: Cupid Crystals, Kissing Concoction, Beguiling Bubbles a Twilight Moonbeams, což dále naznačuje, že existuje více než jeden druh, možná každý s vlastním jedinečným účinkem.
Amortentia byla nejsilnějším elixírem lásky na světě. Poznala ho podle perleťového lesku a podle spirálovité páry, která z něj stoupala. Vůně elixíru se měnila od člověka k člověku a závisela na tom, co každého jedince přitahovalo.