Formace Djadochta (někdy přepisovaná Djadokhta) se nachází ve střední Asii (poušť Gobi) a pochází z období pozdní křídy. Položena byla v raném kampánském období, možná počínaje posledním Santonianem, je poněkud nejistě datována na asi 84-75 mja (před miliony let). Typovou lokalitou jsou slavné „planoucí útesy“, místně známé jako Bayanzag („bohaté na haloxylon“) nebo Ulaan-Ereg („červené útesy“).
Nejvýznamnějšími fosilními objevy jsou první potvrzená dinosauří vejce (snůška, pravděpodobně Oviraptor) a několik nálezů dinosaurů, z nichž nejvýznamnější jsou Protoceratops, Pinacosaurus a Velociraptor.
Formace Djadochta (někdy přepisovaná Djadokhta) se nachází ve střední Asii (poušť Gobi) a pochází z období pozdní křídy. Položena byla v raném kampánském období, možná počínaje posledním Santonianem, je poněkud nejistě datována na asi 84-75 mja (před miliony let). Typovou lokalitou jsou slavné „planoucí útesy“, místně známé jako Bayanzag („bohaté na haloxylon“) nebo Ulaan-Ereg („červené útesy“).
Nejvýznamnějšími fosilními objevy jsou první potvrzená dinosauří vejce (snůška, pravděpodobně Oviraptor) a několik nálezů dinosaurů, z nichž nejvýznamnější jsou Protoceratops, Pinacosaurus a Velociraptor.
Fauna souvrství Djadochta je svým složením velmi podobná nedalekému souvrství Bayan Mandahu. Oba druhy mají mnoho stejných rodů, liší se však v přesných druzích. Například nejčastějším savcem v souvrství Djadochta je Kryptobaatar dashzevegi, zatímco v souvrství Bayan Mandahu je to blízce příbuzný Kryptobaatar mandahuensis. Podobně dinosauří fauna souvrství Djadochta zahrnuje Protoceratops andrewsi a Velociraptor mongoliensis, které souvrství Bayan Mandahu dává Protoceratops hellenikorhinus a Velociraptor osmolskae.