Hope měl práci v pojišťovně v Cardiffu do konce 50. let.
Jednoho dne se rozhodla, že se projde hustým lesem, a narazila na bubáka. Bubák na sebe vzal podobu velmi velkého a zlověstně vyhlížejícího muže. Čaroděj Lyall Lupin zaslechl její vyděšený výkřik a přispěchal jí na pomoc. Mávnutím hůlky proměnil bubáka v polní houbu. Doprovodil ji pak domů, aby zajistil její bezpečí.
O několik měsíců později se Lyall přiznal Hope, že pro ni Boggart nikdy nepředstavoval žádné skutečné nebezpečí, ale to nijak nesnižovalo její náklonnost k němu. V té chvíli se do sebe oba zamilovali. Hope přijala Lyallovu nabídku k sňatku a dychtivě se věnovala plánování jejich svatby. Svatba se konala začátkem roku 1959. Dort s vrškem ve tvaru Boggarta, z Hopeiny strany s rozmarným nádechem. 10. března 1960 se narodilo první a jediné dítě Hope a Lyalla, Remus John Lupin.
Začátkem roku 1965 zaútočil Fenrir Greyback na dům Lupinových, když ho Lyall na ministerstvu kouzel někdy předtím urazil. Její syn byl pokousán a proměnil se ve vlkodlaka a navzdory mnoha manželovým pokusům o zvrácení proměny neexistoval žádný lék. Tak se stěhovali od vesnice k vesnici a stěhovali se, když si jejich sousedé začali všímat podivného chování jejich syna.
Spolu se svým manželem se Hope obávala, že její syn nebude moci kvůli lykantropii navštěvovat školu čar a kouzel v Bradavicích, ale Albus Brumbál pro něj udělal zvláštní opatření.
Během let strávených v Bradavicích její syn tvrdil, že Hope je nemocná a že ji musí navštěvovat, jako záminku pro svá měsíční zmizení, která byla ve skutečnosti způsobena lykantropií. Navzdory Remusovým propracovaným lžím jeho přátelé James Potter, Sirius Black a Peter Pettigrew uhádli ve druhém ročníku pravdu. Protože však Hope zemřela již v roce 1981 porážkou lorda Voldemorta, mohlo být něco pravdy na Remusových slovech o tom, že je „nemocná“.
Byla známá jako obzvláště nápaditá a citlivá osoba. Její rozhodnutí korunovat svatební dort vrškem ve tvaru Boggarta by zřejmě naznačovalo, že měla rozmarný, neotřelý smysl pro humor. Navíc její neochvějná podpora syna poté, co byl pokousán vlkodlakem, prokázala odolnost a toleranci.
Hope byla v mládí popisována jako velmi krásná. Ve středním věku hubla starostmi a strachem, protože lykantropie jejího syna negativně ovlivnila jeho zdraví a budoucnost, stejně jako bezpečnost její a jejího manžela. Mohla mít světle hnědé vlasy jako její syn.