Podle legendy byl Illyius plachý sirotek bez haléře, který žil před velmi dlouhou dobou v kouzelnické vesnici v horách. Vesnice byla obklopena hustým lesem, kde v černém hradu střeženém mozkomory sídlil temný čaroděj Raczidian. Mnoho let existovalo mezi Raczidianem a lidmi z vesnice jakési příměří, kdy Raczidian nechával vesničany na pokoji a vesničané se drželi mimo část lesa, kde se nacházela jeho pevnost.
Nicméně, když si vesničané uvědomili nebezpečí, které Raczidianovi mozkomorové představovali, řádně učili každé generaci Patronovo kouzlo. I když ne každý byl schopen kouzlo zvládnout, vždy bylo dost Patronů, aby zajistili, že v případě, že Raczidian nařídí útok, bude vesnice chráněna.
Když tedy Illyius dosáhl věku sedmnácti let, ukázali stařešinové vesnice jemu i ostatním mladým čarodějnicím a čarodějům ve vesnici, jak seslat Patronovo kouzlo. Illyius byl schopen vyrobit plnohodnotného hmotného Patrona, ale k jeho ponížení na sebe vzal podobu myši. Protože ještě nikdy neviděl tak drobného, chabě vypadajícího Patrona, všichni se Illyiovi smáli a stařešinové vesnice mu nařídili, aby kouzlo už nikdy nepoužil.
Krátce nato si Raczidian všiml Eliany, krásné mladé dívky, která žila ve vesnici (s níž Illyius kvůli své plachosti nikdy nemluvil), když byla sbírat lesní plody v lese. Raczidian se rozhodl, že by byla ideální manželkou, a poslal rodičům žádost, ale ti odmítli se sňatkem souhlasit. Raczidian pak pohrozil, že pošle své mozkomory zničit vesnici, pokud mu Elianu nedoručí.
Vesničtí stařešinové měli poradu a dohodli se na boji. Eliana byla poslána do Illyiovy maličké chatrče a Illyius dostal rozkaz přečkat bitvu a dělat jí společnost, protože jeho Patronus byl považován za příliš slabého, než aby byl k něčemu platný.
Zpočátku se vesničanům dařilo zadržovat příval mozkomorů, kteří na vesnici zaútočili svými patrony (mezi nimiž byli medvědi, vlci a divočáci), ale postupně je začal přemáhat samotný počet nepřátel. Patronové slábli a zaklínači se zhroutili nebo utekli, aby si zachránili život.
Eliana prosila Illyia, aby něco udělal. Proto seslal Patronovo kouzlo a myš navzdory své drobné velikosti zazářila jasným světlem, které mozkomory zastavilo, když se hbitě prodírala řadami prchajících vesničanů. Rozzuřený Raczidian se rozhodl vstoupit do šarvátky sám a pokusil se přivolat Patrona, aby Illyiovu myš zahnal. Zapomněl však na to, že Patrona může stvořit jen člověk s čistým srdcem, a tak se poprvé v historii ukázalo, co se stane, když se o kouzlo pokusí schopný, ale nehodný čaroděj nebo čarodějnice. Z Raczidianovy hůlky vystřelili červi a rychle ho sežrali, když pohltili celé jeho tělo.
Vesničané Illyia oslavovali jako hrdinu. Oženil se s Elianou a prožil dlouhý šťastný život a od toho dne byl nejváženějším Patronem ve vesnici hbitá myš.