Isolt Steward (rozený Sayre) (nar. 1603) byla slavná irská čistokrevná čarodějnice, jediné dítě a dcera Williama a Rionach Sayre. Když byla ještě malá, její rodiče byli zavražděni při požáru domu její tetou Gormlaith Gaunt, zlou temnou čarodějnicí a čistokrevnou rasistkou.
Isolt strávila dalších dvanáct let se svou krutou tetou, dokud neutekla do Nového světa. Zatímco v Novém světě se spřátelila s Pukwudgiem jménem William a nakonec se stala manželkou Jamese Stewarda. Ona a její manžel byli zakladateli Ilvermorny School of Witchcraft and Wizardry. Isolt měla v době své smrti čtyři děti a získala trvalý odkaz.
Matka Isolta Sayrea, Rionach Sayre, se narodila do rodu Gauntů, čistokrevné rodiny, která byla potomkem Salazara Zmijozela, jednoho ze čtyř zakladatelů bradavické školy čar a kouzel. Rionach se však od své rodiny oddělila a odmítla jejich víru v čistokrevnou nadřazenost a místo toho se rozhodla pomáhat mudlům.
Isoltův otec, William Sayre, byl přímým potomkem slavné irské čarodějnice Morrigan, zvěromága, který na sebe mohl vzít podobu vrány podle libosti.
Isolt Sayre se narodil kolem roku 1603. Její otec jí dal přezdívku „Morrigan“ po svém předkovi, protože byla „spřízněná se všemi přírodními věcmi“. Vyrůstala v Coomloughře v hrabství Kerry v Irsku a měla idylické dětství, které milovali její rodiče a okolní mudlovská komunita, pro kterou její rodiče tajně vyráběli magické léky.
Chata Sayre je zapálena
Nicméně kolem roku 1608, když bylo Sayre pět let, byl její rodinný domek napaden a zapálen. Při následné destrukci byli oba rodiče Sayre tragicky zabiti; nicméně Sayre sama byla zřejmě zachráněna z hořícího domu odcizenou sestrou své matky, Gormlaith Gauntovou. Tento incident znamenal počátek drsné existence, kterou bude muset Isolt snášet ještě mnoho let. Gaunt vzal Sayre do sousedního údolí Coomcallee, kde ji vychovala a pomocí mocné Temné magie si vynutila její spolupráci a izolaci.
Isolt je unesen Gormlaith Gauntovou poté, co vypálila domek svých rodičů
Ukázalo se, že Gaunt je labilní a krutý strážce. Jako čistokrevná rasistka věřila, že ochota její sestry pomáhat mudlům povede k tomu, co považovala za „nebezpečnou cestu“ ke sňatku s mudlovským mužem. Jak Sayre rostla, uvědomovala si, že ji teta unesla a zapálila jí dům, a proto je vrahem jejích rodičů. Gaunt nutil Sayre sledovat, jak proklíná nebo zakřikuje každého mudlu nebo zvíře, které se dostane příliš blízko k jejímu domku. Vesnice se naučila držet si od domku odstup a jediný kontakt, který Sayre zvenčí s kýmkoliv kromě tety navázala, bylo, když po ní místní vesničtí chlapci házeli kameny, když si hrála na zahradě.
Když bylo Sayre kolem roku 1614 jedenáct let, přišel jí dopis o přijetí do Bradavic. Teta jí však odmítla umožnit účast nebo získat hůlku, protože se domnívala, že učit Sayre magii samotnou by bylo lepší než riskovat, že ji pošle do „nebezpečně rovnostářského podniku plného mudlovských šmejdů“. Sama Gauntová navštěvovala Bradavice, kde ji zařadili do Zmijozelu, a Sayre o tom hodně vyprávěla, ale z velké části to očerňovala a naříkala, že plány Salazara Zmijozela na čistotu čarodějnického světa zůstaly nenaplněny. To ovšem vedlo Sayre, která byla léta izolovaná a teta s ní špatně zacházela, k přesvědčení, že Bradavice jsou jakýmsi rájem a jako teenagerka o tom většinu času fantazírovala.
Útěk a izolace v Novém světě
Isolt Sayre na palubě lodi Mayflower pod rouškou „Eliášova příběhu“ v roce 1620
Nakonec, po dvanácti letech s Gormlaithem, Sayre konečně sebrala odvahu a naučila se dost o magii, aby mohla utéct. Ukradla tetě hůlku, opustila chalupu a utekla ze země. Jediný další předmět, který si vzala s sebou, byla zlatá brož ve tvaru Gordického uzlu, která patřila její matce. Ze strachu z tetiných úžasných stopařských schopností a následného trestu utekla Sayre do Anglie, ale brzy se jí teta začala věnovat. Rozhodla se, že se před krutou tetou ukryje, ostříhala si všechny vlasy a pět let předstírala, že je mudlovský chlapec, který na sebe vzal jméno „Elias Story“ (anagram „Isolt Sayre“), zatímco se ji teta pokoušela vystopovat. V roce 1620 se pak vydala na palubu lodi Mayflower a odplula do Severní Ameriky.
Sayre dorazil do Ameriky jako jeden z prvních evropských osadníků, většinou mudlů. Krátce po příjezdu Sayre odešel a přestěhoval se do okolních hor, takže mudlovští osadníci mohli předpokládat, že „Elias Story“ byl zabit během tuhé zimy mezi ostatními. Sayre odešel částečně kvůli své víře, že navzdory stěhování na zcela nový kontinent ji její zlá teta stejně nějak vystopuje. Druhým důvodem bylo, že její cesta na palubě Mayflower ji přivedla k závěru, že tamní puritáni ji pravděpodobně nepřijmou, protože Sayre je čarodějnice.
Po několika týdnech, kdy Sayre žila sama v horách v naprosté izolaci, narazila na Hidebehind, který se chystal vykuchat Pukwudgie. Ta seslala kletbu a přiměla Hidebehind k útěku. Sayre netušila, že Pukwudgie jsou pro lidi dost nebezpečné, a tak ho odnesla do svého provizorního přístřešku a ošetřovala ho, aby se uzdravil. Pukwudgie prohlásil, že je k ní připoután, dokud nebude mít příležitost splatit svůj dluh, ale byl velmi ponížen, když byl zavázán mladé, zranitelné dívce. Sayre se s nevděkem Pukwudgie vypořádal a shledal ho zábavným a byl rád, že má společnost. Postupem času se však mezi nimi vytvořilo přátelství. Pukwudgie, věrný víře své rasy, odmítl říct Sayreovi své pravé jméno, a tak ho pojmenovala „William“ po svém zesnulém otci.
Poté, co se Vilém spřátelil, začal Isolta seznamovat s různými magickými tvory, které znal. Mezi různá dobrodružství a setkání, která spolu zažili, patřil boj se Snallygasterem, který pozoroval Hodagy při lovu, a pozorování novorozených wampuských koťat, jak si ráno hrají. V nedalekém potoce žil říční had s velkým rohem. Isolta fascinoval a na oplátku si ji had k Vilémovu úžasu oblíbil. Isolt také tvrdil, že rozumí tomu, co jí Rohatý had říká. Protože to Viléma znepokojovalo, nemluvila o tom, že má pocit spřízněnosti s hadem a že se jí zdá, že jí něco říká. Navštívila potok a Vilémovi o něm nikdy neřekla a zvíře vždycky říkalo totéž: Dokud nebudu součástí tvé rodiny, je tvá rodina odsouzena k záhubě. Isolt nebyl schopen pochopit význam tajemných slov, která had říkal, nebo jestli si představovala, že s ní zvíře mluví.
Isolt zachrání Chadwicka a Webstera Boota z Hidebehindu
Jednoho dne, když hledali potravu v lese, zaslechli oba opodál děsivý hluk. Vilém zakřičel na Isolta, aby zůstal na místě, a s připraveným otráveným šípem vyrazil mezi stromy směrem k hluku. Isolt ignoroval pokyny a následoval Viléma, aby zjistil, že Hidebehind, který se před lety pokusil zabít Viléma, zabil dva naivní lidi a chystal se je vykuchat, a dva chlapci leželi vážně zranění opodál. Isolt a Vilém pracovali společně a „udělali s“ Hidebehindem krátký proces.
William pokračoval ve sběru ostružin a zraněných dětí si nevšímal. Když mu Isolt rozzlobeně nařídil, aby jí pomohl odnést chlapce zpět do jejich útulku, dostal záchvat vzteku. Isolt, rozhořčený svou bezcitností a tvrdohlavostí, prohlásil, že by přijala pomoc při přenášení chlapců zpět jako platbu za to, že byli zachráněni. Trvala na tom, že je odnese domů, protože se bála, že jsou příliš nemocní na to, aby se přemístili. William neochotně souhlasil, že ponese staršího chlapce, zatímco Isolt nesl mladšího, kteří se jmenovali Chadwick a Webster Boot. Jakmile se vrátili do útulku, rozzuřený Isolt řekl Williamovi, že už ho nepotřebuje a William se na ni zamračil a zmizel.
Chlapci, které Isolt a William zachránili, útok přežili a k její velké radosti a úžasu byli kouzelníci. Nicméně Chadwick a Webster byli dalších pár týdnů tak nemocní, že je Isolt téměř nenechal o samotě. Trápila ji skutečnost, že ve svém spěchu na záchranu chlapců nebyla schopna uspořádat jejich rodičům pohřeb, a tak když byli chlapci natolik v pořádku, že je nechala několik hodin o samotě, vrátila se do lesa s úmyslem označit hroby pro jejich rodiče. Ke svému překvapení tam někoho našla. Zatímco se dívala, muž, James Steward, dokončil označení hrobů, které si chtěla sama udělat, a zvedl dvě zlomené hůlky položené vedle mrtvol. Dívala se, jak si prohlíží dračí srdeční šňůru, která vyčnívala z hůlky, jež patřila otci chlapců, a zamával s ní. Hůlka srazila Jamese dozadu, ten narazil do stromu a upadl do bezvědomí.
Isolt a James Steward se drží za ruce
Isolt odnesl bezvládného muže zpět do jejího úkrytu, kde se posléze probudil. Isolt nedokázala před Jamesem utajit své kouzlo, zvláště v omezeném prostoru svého úkrytu a vaření lektvarů, které měly chlapcům pomoci se zotavit. Měla v úmyslu Jamese oklamat, jakmile se vzpamatuje z otřesu mozku, ale do té doby považovala za příjemné, že si může popovídat s dospělým, natož s někým, kdo se zná s Bootovými chlapci a on jim pomáhá bavit se, zatímco se uzdravují.
James také pomohl Isoltovi postavit kamenný dům na vrcholu hory Greylock tím, že mu poskytl funkční návrh, a Isolt ho magicky postavil během jednoho odpoledne. Isolt pojmenovala nový dům „Ilvermorny“ podle domu svých rodičů, který její teta zničila. Každý den se Isolt zapřísahal, že Jamese Obliviate, mezitím Jamesův strach z magie opadl a nakonec přiznali, že jsou do sebe zamilovaní a vzali se.
Založení školy Ilvermorny
Isoltem a Jamesem a považovali Bootovic chlapce za své adoptivní syny. Isolt jim vyprávěl revidované příběhy z Bradavic, kam chlapci toužili odjet, a často se jich ptal, zda by se mohli vrátit do Evropy, kde by mohli dostávat své dopisy. Isolt, který je nechtěl vystrašit, jim neřekl o Gormlaithu Gauntovi a místo toho jim slíbil, že jim dá hůlky a otevře v jejich kamenném domě magickou školu. Rodina diskutovala o tom, po čem by měli pojmenovat čtyři rody, a místo bradavických zakladatelů ji pojmenovali po blízkých magických zvířatech: po Chadwickovi, hromovém ptáku, po Websterovi, wampusovi, po Jamesovi, (po nějaké debatě) Pukwudgiem a po Isoltovi, rohatém hadovi, kterého stále navštěvovala.
Chadwickovy jedenácté narozeniny
James a Isolt staví školu Ilvermorny
V té době se blížily Chadwickovy jedenácté narozeniny a Isolt netušila, jak mu opatřit hůlku, kterou mu slíbila, protože si myslela, že hůlka její tety, kterou ukradla, je jediná v Americe. V předvečer svých narozenin měla Isolt sen, ve kterém šla k potoku Rohatého hada, který z něj vstal, sklonil mu hlavu a Isolt z jeho rohu oholil dlouhý úlomek. Probudila se a sešla dolů k potoku. Had na ni čekal, zvedl hlavu jako v jejím snu, Isolt mu oholil část rohu, poděkoval mu a vrátil se do svého domku. Probudila Jamese, který se vyznal v řemeslné práci a tesání do kamene. Nakonec dokončili výrobu hůlky „výjimečné“ síly.
Když bylo Websterovi jedenáct, pověst o kouzelné domácí škole správců se rozšířila. Jednoho dne dorazili dva chlapci z kmene Wampanoagů a matka a její dvě dcery z kmene Narragansett a od Jamese a Isolta dostali hůlky, které vyrobili. Isolt měla ochranitelský instinkt, který chránil jádro hůlek Rohatého hada pouze pro její dva adoptivní syny a s Jamesem se naučili používat celou řadu dalších jader, včetně wampuských vlasů, šňůrky na srdce Snallygastera a paroží Jackalope.
Kolem roku 1634 se škola značně rozrostla. Každý dům se každým rokem rozšiřoval. Nakonec měli Isolt a James děti, dvě dcery pojmenovali Rionach a Martha po svých zesnulých matkách.
Gormlaith Gaunt proklíná Chadwickovou botu
Stewardova rodina netušila, že se zpráva o Ilvermornym dostala ke Gormlaithu Gauntovi, Isoltově tetě, které se před rokem podařilo uprchnout. Když se o tom dozvěděla, vydala se do Ameriky. Gormlaith přísahala, že zabije Isolta a Jamese, zničí školní budovu a unese jejich dcery. Jakmile spatřila dům, seslala na dvojici spící kletbu a uvedla je do začarovaného spánku. Chadwick, který zahlédl Gormlaitha venku, poslal Webstera, aby probudil Jamese a Isolta. To bylo kvůli mocné kletbě neúspěšné, a tak vyšel ven, aby pomohl Chadwickovi v souboji s Gormlaithem. To byla jediná možnost, protože oni jediní byli vzhůru.
Isolt se připravuje na souboj s Gormlaithem v obraně své rodiny
Kvůli rozruchu byly Martha a Rionach probuzeny a díky síle lásky jejich výkřiky prolomily kouzlo, které na Isolta a Jamese seslalo. Isolt se probudila do hluku kolem sebe a křičela na Jamese, aby šel pro jejich dcery, zatímco ona vyběhla ven, aby pomohla svým synům v souboji s Gormlaithem. Jakmile zvedla ukradenou hůlku, aby zaútočila, nestalo se tak, protože Gormlaith aktivoval skryté kouzlo, které ji zneškodní. Škodolibá Gormlaith je pronásledovala a zahnala zpět po schodech do místnosti, kde slyšela pláč.
Isolt následovala Gormlaitha nahoru do pokoje, kde byl James a jejich dcery. Isolt si byla jista, že „vše je ztraceno“, a sotva přemýšlela, vykřikla jméno svého otce. Ozval se rachot, když Isolt viděla, jak se objevil William Pukwudgie a otrávený šíp probodl Gormlaith srdce a zabil ji. Rodina vyjádřila svou nesmírnou vděčnost. Nicméně, William byl rozčilen, že Isoltovi trvalo deset let, než znovu vyslovil své jméno. Isolt se rozhodla nezmínit, že vlastně volá svého zesnulého otce. William se později přestěhoval k Isoltovi a její rodině do Ilvermorny.
Ilvermorny jako velký hrad
Isolt nebyl schopen mluvit hadí řečí, aby zrušil kouzlo na hůlce a znovu ji aktivoval, a tak ji s Jamesem zakopali na školním pozemku. Stejně si hůlku nechtěla nechat, protože to byla poslední připomínka jejího nešťastného dětství. Během jednoho roku vyrostl ze země, kde byla zakopána, strom hadího dřeva. Jakékoli pokusy o jeho zabití nebo prořezání byly neúspěšné a byl uschován i poté, co bylo zjištěno, že strom obsahuje silné léčivé účinky.
Jak se pověst Ilvermorny v následujících letech neustále zvyšovala, zůstali Isolt a James společnými řediteli a ředitelkami. Studentská populace školy s každým rokem neustále rostla a naopak byli najímáni další učitelé a žulový dům se rozrostl do podoby hradu Isolt a James vytvořili roucha z Ilvermorny modrá a brusinková. Isolt si vybrala modrou barvu, protože to byla její oblíbená barva, a jako dítě si přála být v Havraspáru. Vyrobila také roucha studentů zapnutá zlatým gordickým uzlem, na památku brože, kterou našla v troskách původní chaty Ilvermorny.
Isolt a Jakub se před smrtí dožili více než sta let.
Po její smrti se Isolt stala velmi známou jako zakladatelka jedné z nejdemokratičtějších a nejméně elitářských škol ze všech velkých čarodějnických škol. Byla z ní vyrobena mramorová socha, která lemovala vstupní dveře hradu Ilvermorny a dodnes tam stojí. Pukwudgie, která vystupuje pod jménem William, což může být její starý přítel, svou sochu velmi ochraňuje a stále každý rok navštěvuje její hrob, aby tam pokládala májky. Také se věří, že čtyři rody v Ilvermorny představují čarodějnici nebo čaroděje, kteří k nim patří, což znamená, že Isolt dal domu Rohatého hada akademické kvality.
Isolt byla známá svou blízkostí k přírodě, nadáním a vášní pro přírodu a přírodní svět. Navzdory drsné výchově své zvrácené tety měla Isolt silnou schopnost milovat – schopnost milovat tak čistě a bezpodmínečně, že to vedlo k případnému vytvoření její školy. Isolt byla milující manželkou svého manžela No-Maje, Jamese a starostlivou matkou všech svých čtyř dětí, adoptovaných i biologických. Byla také věrnou přítelkyní Pukwudgieho (Williama), který na oplátku zachránil život jí a její rodině. Isolt se také nezajímala o čistokrevný fanatismus své tety a předka.
Isolt měla obrovskou vášeň pro učení a společně s manželem předsedali jejich škole. Společně pomáhali strukturovat a rozšiřovat znalosti o magii v Severní Americe a kombinovali znalosti z kontinentu s znalostmi evropského čarodějnictví, aby vytvořili něco nového, krásného a mocného. Tato vášeň pro učení a vzdělávání Isolt byla přenesena do jejího patronského domu v Ilvermorny, Rohatého hada, domu učenců.
Kouzelné schopnosti a dovednosti
Isoltová prokázala, že je mocná a talentovaná čarodějka, přestože neměla bradavické vzdělání.