Z latinského Iacobus, který byl z řeckého Ιακωβος (Iakobos), který byl z hebrejského jména יַעֲקֹב (Ya’aqov). Ve Starém zákoně byl Jákob (později zvaný Izrael) synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti zakladatelů dvanácti izraelských kmenů. Narodil se s patou svého dvojčete Ezaua a jeho jméno je vysvětleno jako význam „držitel paty“ nebo „prosebník“. Jiné teorie tvrdí, že je ve skutečnosti odvozeno z hypotetického jména jako יַעֲקֹבְאֵל (Ya’aqov’el), což znamená „nechť Bůh ochraňuje“.