Kdo byl Karel Marx?
Karel Marx (1818-1883) byl filozof, autor, sociální teoretik a ekonom. Je známý svými teoriemi o kapitalismu a komunismu. Marx společně s Friedrichem Engelsem vydal v roce 1848 Komunistický manifest; později napsal Das Kapital (první svazek vyšel v Berlíně v roce 1867; druhý a třetí svazek byly vydány posmrtně v roce 1885 a 1894), které pojednávaly o teorii hodnoty práce.
Marxova inspirace
Marx se inspiroval klasickými politickými ekonomy, jako byli Adam Smith a David Ricardo, zatímco jeho vlastní ekonomické odvětví, marxistická ekonomie, není mezi moderním mainstreamovým myšlením oblíbené. Nicméně Marxovy myšlenky měly obrovský dopad na společnosti, nejvýrazněji v komunistických projektech, jako byly ty v SSSR, Číně a na Kubě. Mezi moderními mysliteli má Marx stále velký vliv v oblasti sociologie, politické ekonomie a v oblastech heterodoxní ekonomie.
Marxovy sociálně ekonomické systémy
Druhou, mnohem větší třídu tvoří dělníci (které Marx nazval „proletariátem“). Dělníci nevlastní ani nemají žádný nárok na výrobní prostředky, hotové výrobky, na nichž pracují, ani na žádný zisk z prodeje těchto výrobků. Dělníci pracují spíše jen za peněžní mzdu. Marx tvrdil, že kvůli tomuto nerovnoměrnému uspořádání kapitalisté dělníky vykořisťují.
Marxův historický materiálismus
Další důležitá teorie rozvinutá Marxem je známá jako historický materialismus. Tato teorie předpokládá, že společnost v daném okamžiku je uspořádána podle typu technologie použité v procesu výroby. V rámci průmyslového kapitalismu je společnost uspořádána tak, že kapitalisté organizují pracovní síly v továrnách nebo kancelářích, kde pracují za mzdu. Před kapitalismem Marx naznačoval, že feudalismus existuje jako specifický soubor sociálních vztahů mezi pány a rolníky, které souvisejí s ručními nebo zvířecími výrobními prostředky převládajícími v té době.
Využití Marxe jako nadace
Marxovo dílo položilo základy budoucím komunistickým vůdcům, jako byli Vladimír Lenin a Josef Stalin. Vycházeje z předpokladu, že kapitalismus obsahoval zárodky vlastní destrukce, jeho myšlenky tvořily základ marxismu a sloužily jako teoretický základ komunismu. Téměř vše, co Marx napsal, bylo nahlíženo optikou obyčejného dělníka. Od Marxe pochází myšlenka, že kapitalistické zisky jsou možné, protože hodnota je dělníkům „ukradena“ a převedena na zaměstnavatele. Bezpochyby byl jedním z nejvýznamnějších a revolučních myslitelů své doby.
Jeho raný život
Personal Life
Poté, co žil v Prusku, žil Marx nějaký čas ve Francii a tam se setkal se svým celoživotním přítelem Friedrichem Engelsem. Byl vyhoštěn z Francie a poté žil krátkou dobu v Belgii, než se přestěhoval do Londýna, kde strávil zbytek života se svou ženou. Marx zemřel 14. března 1883 v Londýně na zánět průdušek a zánět pohrudnice. Byl pohřben na hřbitově Highgate v Londýně. Jeho původní hrob byl nepopsatelný, ale v roce 1954 odhalila Komunistická strana Velké Británie velký náhrobní kámen, včetně Marxovy busty a nápisu „Dělníci všech zemí se sjednocují“, což je poangličtěná interpretace slavné věty z Komunistického manifestu: „Proletáři všech zemí, spojte se!“
Famous Works
Komunistický manifest shrnuje Marxovy a Engelsovy teorie o povaze společnosti a politiky a je pokusem o vysvětlení cílů marxismu a později socialismu. Při psaní Komunistického manifestu Marx a Engels vysvětlili, jak si myslí, že kapitalismus je neudržitelný a jak kapitalistická společnost, která existovala v době psaní, bude nakonec nahrazena socialistickou.
Das Kapital (celý název: Capital: A Critique of Political Economy) byla kritika kapitalismu. Zdaleka více akademická práce předkládá Marxovy teorie o komoditách, trzích práce, dělbě práce a základním pochopení míry návratnosti pro vlastníky kapitálu. Přesný původ termínu „kapitalismus“ v angličtině je nejasný, zdá se, že Karel Marx nebyl první, kdo použil slovo „kapitalismus“ v angličtině, i když určitě přispěl k vzestupu jeho používání.
Podle Oxfordského slovníku angličtiny toto anglické slovo poprvé použil autor William Thackeray v roce 1854 ve svém románu The Newcomes, který ho zamýšlel jako pocit znepokojení nad osobním majetkem a penězi obecně. I když není jasné, zda si Thackeray nebo Marx byli vědomi práce toho druhého, oba muži tím mysleli, že slovo má pejorativní nádech.
Současný vliv
Marxistické myšlenky ve své čisté podobě mají v současné době jen velmi málo přímých přívrženců; po roce 1898, kdy byla do angličtiny poprvé přeložena kniha Karl Marx and the Close of His System ekonoma Eugena von Böhm-Bawerka, se k marxismu přiklonilo jen velmi málo západních myslitelů. Ve své zatracující výtce Böhm-Bawerk ukázal, že Marx do své analýzy nezahrnul kapitálové trhy ani subjektivní hodnoty, čímž anuloval většinu svých výraznějších závěrů. Přesto existují určitá ponaučení, která si od Marxe mohou vzít i moderní ekonomičtí myslitelé.
I když byl Marx nejtvrdším kritikem kapitalistického systému, chápal, že je mnohem produktivnější než předchozí nebo alternativní ekonomické systémy. V Kapitálu psal o „kapitalistické výrobě“, která kombinovala „dohromady různé procesy do společenského celku“, což zahrnovalo i vývoj nových technologií.
Věřil, že všechny země by se měly stát kapitalistickými a rozvíjet tuto výrobní kapacitu a dělníci by se pak přirozeně vzbouřili ke komunismu. Marx však podobně jako před ním Adam Smith a David Ricardo předpověděl, že kvůli vytrvalé snaze kapitalismu o zisk prostřednictvím konkurence a technologického pokroku o snížení výrobních nákladů bude míra zisku v ekonomice v průběhu času vždy klesat.
Teorie hodnoty práce
Stejně jako ostatní klasičtí ekonomové věřil i Karel Marx v teorii hodnoty práce, která měla vysvětlit relativní rozdíly v tržních cenách. Tato teorie tvrdila, že hodnotu vyprodukovaného ekonomického statku lze objektivně měřit průměrným počtem pracovních hodin nutných k jeho výrobě. Jinými slovy, pokud výroba stolu trvá dvakrát déle než výroba židle, pak by měl být stůl považován za dvakrát hodnotnější.
Marx rozuměl teorii práce lépe než jeho předchůdci (dokonce i Adam Smith) a současníci a v knize Das Kapital předložil ekonomům laissez-faire zničující intelektuální výzvu: Jestliže se zboží a služby obvykle prodávají podle jejich skutečné objektivní hodnoty práce měřené v pracovní době, jak se nějací kapitalisté těší ze zisků? Musí to znamenat, usoudil Marx, že kapitalisté špatně platí nebo přepracovávají, a tím vykořisťují dělníky, aby srazili výrobní náklady.
Zatímco Marxova odpověď se nakonec ukázala jako nesprávná a pozdější ekonomové přijali subjektivní teorii hodnoty, jeho prosté tvrzení stačilo k tomu, aby ukázala slabost logiky a předpokladů teorie práce; Marx neúmyslně pomohl podnítit revoluci v ekonomickém myšlení.
Ekonomické změny ke společenské transformaci
Dr. James Bradford „Brad“ DeLong, profesor ekonomie na UC-Berkeley, napsal v roce 2011, že Marxův „primární přínos“ ekonomické vědě ve skutečnosti přišel v desetiodstavcovém úseku Komunistického manifestu, ve kterém popisuje, jak hospodářský růst způsobuje posuny mezi společenskými třídami, které často vedou k boji o politickou moc.