Frederic Bastiat (1801-1850) byl filozof a ekonom 19. století známý svými představami o roli státu v hospodářském rozvoji. Bastiat byl známý identifikací chyb v protekcionismu, teorii nebo praxi zdanění dováženého zboží, aby chránil domácí průmysl země před zahraniční konkurencí. Stejně tak byl známý používáním satiry, která osvětlovala politické a ekonomické principy.
Kvůli svému silnému prosazování volného obchodu a omezené vládě je Bastiat často uváděn jako vliv na rakouskou ekonomickou školu, i když v době, kdy rakouská škola vznikla, ještě nežil.
Klíčové způsoby
Raný život a vzdělávání
Frederic Bastiat se narodil v roce 1801 jako syn obchodníka ve francouzském Bayonne. Rodina Bastiatů byla zámožná, během Francouzské revoluce získala šlechtické panství v Mugronu.
Bastiatovi rodiče zemřeli, když byl Frederic ještě malý, a sirotka nechal vychovávat dědeček z otcovy strany. V sedmnácti letech začal pracovat pro svého strýce v rodinném exportním podniku. Tato zkušenost mohla ovlivnit Bastiatův odpor vůči clům a dalším omezením mezinárodního obchodu.
Pozoruhodné úspěchy
Ačkoli Bastiat nevyvinul žádnou originální teorii nebo objev, proslavil se vtipným a srozumitelným vysvětlením teorií, které vyvinuli neprůhlednější ekonomičtí myslitelé. V jedné slavné eseji Bastiat parodoval argument pro protekcionismus satirickou peticí, která měla zastínit slunce, a tím ochránit živobytí francouzských svíčkařů. Další je podobenství o rozbitém okně, kde Bastiat zkoumal blud, že zničení přinese více práce, a tedy více prosperity.
Bastiatova kariéra ekonoma však byla krátká. Svůj první článek o ekonomii publikoval v roce 1844 a psal až do své smrti na tuberkulózu v roce 1850.
„Vláda je velká fikce, jejímž prostřednictvím se všichni snaží žít na úkor všech ostatních.“ – Frederic Bastiat.
Jeden z Bastiatových vtipných příspěvků v rámci Hospodářských sofistik byl znám jako „petice svíčkářů“. Je to satira na roli protekcionismu v ekonomice. V příběhu svíčkaři po celé Francii spojí své síly a protestují proti nekalé konkurenci, které čelí ze strany slunce, které je v této satiře zahraničním konkurentem. Svíčkaři žádají vládu o to, že blokování slunce má mnoho výhod.
Publikovaná díla
Bastiat byl plodným autorem. Během života v Anglii během průmyslové revoluce napsal Ekonomické sochy, původně publikované v roce 1845. Kniha je krátkým esejem, který přináší humor, napjatou logiku a podmanivou prózu do jinak suchého studia ekonomie a zaměřuje se na laické čtenáře.
Ve své eseji z roku 1850 nazvané Ce qu’on voit et ce qu’on ne voit pas, která se překládá jako „Co je vidět a co není vidět“, představil Bastiat koncept, který by byl nakonec zaveden jako „náklady příležitosti“ rakouským ekonomem Friedrichem von Wieserem 60 let po Bastiatově smrti.
Ve své knize Zákon, vydané rovněž v roce 1850, Bastiat nastínil, jak se může svobodná společnost rozvíjet prostřednictvím spravedlivého právního systému. V podstatě tvrdil, že vláda se skládá pouze z lidu. Proto nemá žádné legitimní pravomoci kromě těch, které by lidé jednotlivě měli. Následující pasáž toto přesvědčení ilustruje:
Ekonomové považují Bastiata za předchůdce Rakouské školy – modelu ekonomického myšlení založeného na metodickém individualismu.
Legacy
Bastiatovy argumenty ve prospěch omezené vlády, volných trhů a neomezeného mezinárodního obchodu poskytly silný vliv na rozvoj rakouské ekonomické školy, jejíž první spisovatelé začali vznikat několik desetiletí po Bastiatově smrti.
Velká část Bastiatova psaní byla z dob socialistických ekonomů jako Karl Marx, kteří tvrdili, že akumulace kapitálu jde na úkor dělnické třídy. Bastiat tvrdil opak: tím, že majitelé podniků zlepšují produktivitu práce a poskytují levnější zboží, ve skutečnosti zlepšují život dělnické třídy. Jinými slovy, podle Bastiata byly zájmy dělníků a jejich zaměstnavatelů harmonické.
Bastiat je také známý svými spisy o politické ekonomii. Přestože považoval vládu za nezbytnou součást tržního hospodářství, vláda nemohla být zneužita k zabavování bohatství svých občanů – i kdyby pro to hlasovala demokratická většina. „Vzhledem k tomu, že žádný jednotlivec nemá právo zotročit jiného jednotlivce,“ vysvětloval Bastiat, „pak žádná skupina jednotlivců nemůže mít takové právo.“ Toto odmítnutí vládního vyvlastnění tvoří základní princip rakouské filozofie.
Bastiat byl zastáncem volného obchodu a jeho díla stále rezonují s zastánci této politiky. Jeho reputace ekonoma a spisovatele vzrostla v roce 1844 článkem, který napsal na obranu volného obchodu, nazvaným: The English Movement for Free Trade.
Britský výrobce a bojovník za volný obchod Richard Cobden využil těchto nápadů a spolupracoval s britskou Anti-Corn Law League na odstranění bariér pro britský vývoz kukuřice.
Čím byl Frederic Bastiat znám?
Bastiat je nejznámější svými spisy ve prospěch volného obchodu. Je známý především svým vtipem, který používal v satirické kritice socialismu a protekcionistické obchodní politiky. V jednom slavném eseji tvrdil, že by vláda měla blokovat slunce, aby ochránila živobytí francouzských svíčkařů.
Co je „Zákon“ Frederica Bastiata?
Zákon (francouzsky La Loi) je kniha o politické ekonomii z roku 1850 od Frederica Bastiata. Bastiat argumentuje proti socialismu tím, že každý člověk má „přirozené právo“ chránit svůj život, svobodu a majetek. Stát existuje proto, aby toto právo hájil, argumentuje Bastiat, a nemůže být legitimně využíván k porušování práv jednotlivce nebo k drancování jeho majetku.
Co říká Frederic Bastiat o obchodním protekcionismu?
Bastiat byl odpůrcem protekcionismu a prosazoval svobodu obchodu. Jeho první ekonomický článek, publikovaný v Journal des Economiques, se stal přesvědčivým argumentem ve prospěch volného obchodu a proti ochranným clům. Naopak volný obchod by zlevnil a rozšířil dostupnost zboží, což by v konečném důsledku zlepšilo život výrobců i spotřebitelů.