Bartemius Skrk starší povolil v době vrcholící první čarodějnické války proti Smrtijedům kletbu, která je měla zabít
Kletba k zabití byl obecný pojem v teorii magické sebeobrany, kdy bylo proti nepříteli sesláno kouzlo se specifickým úmyslem způsobit mu smrtelné zranění.
Do roku 1926 Magický kongres Spojených států amerických uzákonil politiku „prokletí-zabití“ vůči magickým tvorům, kteří byli považováni za bezpečnostní riziko s ohledem na Mezinárodní statut kouzelnického tajemství.
Během vrcholící první čarodějnické války v 70. letech Bartemius Crouch senior, tehdejší vedoucí Oddělení prosazování kouzelnického práva na britském ministerstvu kouzel, povolil bystrozorům zabíjet Smrtijedy, místo aby je v případě potřeby chytali, a používání neodpustitelných kleteb proti podezřelým.
Během bitvy o Bradavice Horace Slughorn poukázal na to, že pravděpodobnost, že se štábu podaří zabránit lordu Voldemortovi a jeho silám prorazit hradní obranu, je mizivá až nulová a nepřímo (a neúmyslně) z toho vyplývá, že ochrana Harryho Pottera z nich udělá terč, a v tu chvíli ho Minerva McGonagallová informovala, že může školu evakuovat, pokud si nepřeje bojovat, ale varovala ho, že pokud udělá cokoliv, aby se postavil odporu, Bradavice, včetně ní, by souboj zabil.