Zatímco královna Constantina informuje jejich syna, prince Kryštofa, o míči, který se chystá hodit, aby si mohl najít nevěstu, král Maxmilián soustředěně přemýšlí o šachové partii. Princ Kryštof si stěžuje, že královna Constantina nemůže stále zasahovat do jeho milostného života, ale zdá se, že nemůže přijmout jeho názory na tuto záležitost a ptá se krále Maxmiliána, co tím princ Kryštof myslí. Král Maxmilián vysvětluje, že princ Kryštof nechce mít další míč, ale královna Constantina se nezdá, že by měla ten nápad ráda. Apeluje na něj, aby princi Kryštofovi domluvil, a tak mu řekne, že vše, co chtějí, je, aby byl šťastný, ale cítí, že je čas, aby si vybral nevěstu a zplodil dědice. Vysvětluje, že si chce vzít někoho, do koho je zamilovaný a ačkoliv to král Maxmilián chápe, královna Constantina trvá na tom, že není důvod, proč by nemohl najít svou pravou lásku na plese. Všimne si, že neslyšela ani slovo z toho, co řekl, odejde a král Maxmilián se vrací ke svému šachovému zápasu, zatímco královna Constantina volá svého sluhu Lionela, aby informoval království o plese.
V den plesu dohlíží na přípravy král Maxmilián a královna Constantina a princ Kryštof z toho není vůbec nadšený. Konfrontuje je a požaduje, aby ples zrušili a řekli všem, že se velmi stydí za to, že jednali za jeho zády. Král Maxmilián prohlašuje, že se nikdy v životě nestyděl a málem přitom shodil Lionela ze žebříku. Lionel využívá svých diplomatických schopností k domluvě kompromisu: Princ Kryštof půjde na ples, ale pokud si tam nenajde nevěstu, bude mu dovoleno najít svou pravou lásku po svém, aniž by mu do toho král Maxmilián a královna Constantina jakkoliv dlouho zasahovali. Král Maxmilián snadno přijme a přesvědčí královnu Constantinu, že je to férová dohoda. Princ Kryštof je tak šťastný, že políbí královnu Constantinu, obejme krále Maxmiliána a vděčně Lionela poplácá, než odejde. Lionel uklidňuje krále Maxmiliána a královnu Konstantinu, že si je jistý, že princ Kryštof na plese najde nevěstu, ale královna Konstantina říká, že Lionel „to pocítí v kostech, když to neudělá“ a srazí ho ze žebříku. Bez zájmu se podívají na ležícího Lionela a odcházejí.
Později toho večera král Maxmilián a královna Konstantina předsedají plesu ze svých trůnů a sledují prince Kryštofa, jak bez nadšení tančí s různými dívkami. Královna Konstantina si je jistá, že si určitě někoho najde, ale král Maxmilián není tak optimistický. Nicméně se ukáže, že královna Konstantina má pravdu, když záhadná Popelka dorazí a okouzleného prince Kryštofa smete ze země. Velmi je zaujala, když ji sledují, jak tančí kolem s králem Maxmiliánem. Král Maxmilián dokonce naznačuje, že kdyby byl mladší muž, sám by se jí dvořil.
Poté, co je jasné, že prince Kryštofa zcela okouzluje Popelka a nikdo jiný, se král Maxmilián a královna Constantina připojí k tanci, aby se s ní setkali. Královna Constantina si obratně vymění partnery a vklouzne do tance s princem Kryštofem, zatímco král Maxmilián vklouzne do tance s Popelkou. Komentuje její téměř magický příchod a ptá se jí, zda se k ní princ Kryštof chová dobře, než si s královnou Constantinou opět vymění partnery. Když je na řadě královna Constantina, která hovoří s Popelkou, král Maxmilián zadrží prince Kryštofa, který se viditelně obává, že ji královna Constantina nějak vystraší. Jeho obavy se ukážou jako oprávněné, když Popelka náhle vyběhne ven. Princ Kryštof pošlape Lionela, kterého nevlastní matka omylem shodila na zem, a následuje ji do zahrad. Král Maxmilián a královna Constantina, zcela zmateni její nečekanou reakcí, odcházejí, aby ji probrali poté, co se lhostejně podívají na opět padlého Lionela. Když příště uvidí prince Kryštofa, protlačí se kolem nich, aby pronásledoval Popelku. Bohužel se mu ji tentokrát nepodaří chytit.
Druhý den ráno velmi znepokojený král Maxmilián a královna Konstantina žádají prince Kryštofa, aby něco snědl. Prohlásí, že to neudělá, ani si neodpočine, dokud Popelku nenajde, navzdory varování krále Maxmiliána, že o ní nic neví a možná už ji nikdy neuvidí. Ale je odhodlaný a vysvětluje, jak celý život něco hledal a že to nakonec našel v Popelce. Když si král Maxmilián uvědomí, že je opravdu zamilovaný, povzbuzuje ho, aby ji hledal tak dlouho, jak bude potřeba.
Král Maxmilián a královna Konstantina se brzy vesele účastní svatby prince Kryštofa a Popelky.