Lékařský silikon je materiálem, který našel ve zdravotnictví velmi dobré uplatnění. Co to je a kde všude se s ním můžeme v praxi setkat?
Co je silikon
Z pohledu chemie se jedná o anorganicko-organický polymer. Pod pojmem polymer se pak rozumí makromolekulární látka s vysokou molekulovou hmotností. Polymery jsou tvořeny makromolekulami. V řetězci se střídá atom kyslíku a křemíku.
Lékařský silikon obecně můžeme rozdělit do tří skupin. Rozeznáváme silikony neimplantovatelné, krátkodobě implantovatelné a dlouhodobě implantovatelné. Zdravotní nezávadnost silikonu potvrzuje certifikát, materiál pak musí být zařazen alespoň do třídy V a VI. Většina v současnosti dostupných materiálů splňuje zařazení do třídy VI.
Jiné hledisko kategorizování silikonů se odkazuje na jejich rozpustnost ve vodě, mohou tak být rozpustné, nerozpustné, případně částečně rozpustné.
Výrobu silikonů lze považovat za komplikovaný proces, který vyžaduje řadu kroků. Mezi nevýznamnější postupy, jejichž prostřednictvím se v současné době vyrábí silikon v rámci průmyslové výroby, patří zejména polymetrace, přímá syntéza, případně Grignardova syntéza a polykondenzace.
Nejdůležitější vlastnosti silikonu
Lékařský silikon je materiál netoxický, plně zdravotně nezávadný a nezpůsobující alergie. Současně je i antibakteriální. Pro široké využití ve zdravotnictví a biotechnologicích předurčují silikon i jeho sterilizační vlastnosti.
Syntetický původ také zajišťuje, že jsou silikony zcela inertní (netečné). Téměř nereagují s jinými látkami a jsou vysoce teplotně odolné.
Dlouhodobá tepelná odolnost patří k nejdůležitějším vlastnostem silikonů. Pohybuje se v rozmezí od −60 do 180 °C, krátkodobě jsou však vybrané typy schopny odolat teplotám převyšujícím 320 °C. Tyto látky vykazují též odolnost vůči UV záření. V dalších oblastech lidského působení pak lze velmi dobře využít i to, že jsou silikony schopné odolávat také mrazu.
Tato látka se rovněž podrobuje testování na biokompatibilitu, tj. snášenlivost látek v biologickém prostředí. Tato vlastnost je dána především chemickou stabilitou silikonů, nízkou povrchovou energií a jejich hydrofobicitou.
Z hlediska vlastností, které používání tohoto materiálu do určité míry limitují, lze především upozornit na nižší odolnost vůči roztržení. Postupem času také dochází k degradaci silikonu, tedy v podstatě k „únavě“ materiálu.
Využití lékařského silikonu
Lékařský silikon má pro své jedinečné vlastnosti v medicíně velmi široké využití. Úspěšně se etabloval v řadě zdravotnických oborů.
Ne zcela známé odvětví, které využívá vlastnosti silikonu, je výroba ortopedických pomůcek. Myslí se tím zejména náhrady končetin, zejména ruky a prstů. Ty slouží jako estetická náhražka a zároveň chrání amputovanou, případně jinak deformovanou část.
Ze silikonu lze také vyrábět další pro současnou medicínu nepostradatelné nástroje, jako jsou například katétry. Specifickým odvětvím je stomatologie, v níž silikony našly uplatnění hlavně pro výrobu otiskovacích hmot.
Speciální pomůcky (zejména silikonové náplasti) slouží rovněž k léčbě jizev. Cílem této léčebné metody je prioritně normalizování tvorby kolagenu. Díky tomu je jizva na omak měkká a na pohled méně nápadná.
Laické veřejnosti patrně nejbližší sférou, kde se lze setkat se silikonem, je výroba prsních implantátů. Vnější vrstva je u nich tvořena právě silikonem, výplň implantátu může tvořit rovněž silikonový gel, případně se v tomto odvětví také používá fyziologický roztok.
Slouží rovněž pro výrobu menstruačních kalíšků. Kalíšky představují ekonomické a ekologické menstruační pomůcky vhodné pro velké spektrum uživatelek. Zároveň jsou zdravotně nezávadné a snadno použitelné, a to i opakovaně.
Ve srovnání s latexem, ze kterého se menstruační kalíšky také vyrábějí, patří silikon k časem velice dobře prověřeným materiálům. Ze zkušenosti tak již víme, že alergie či jiné nežádoucí reakce na něj nevznikají. Naproti tomu alergie na latex je relativně častou komplikací.
Samostatnou kategorii pak představují i další produkty, které přicházejí do velmi blízkého kontaktu s lidským tělem v podobě kondomů a erotických pomůcek. U kondomů lze opět využít možnost nahradit silikonem běžněji užívaný latex jakožto látku, která může způsobovat zdravotní komplikace.