Nepřátelské druhy
Celé jméno
Mareš
Alias
NightmaresNight Spirits
Původ
Evropské folklóry
Domovský svět
Země
Schopnosti
Odebírání vitality ze svých spících obětíSchopnost vpadnout do živých snů a překroutit je Schopnost vyvolat nebezpečné jevy, jako je dušnost a paralýzaHalucikinesisShapeshiftingFear inducementTempationCrossbreedingSchopnost zabíjet živé bytosti ve snech, které se projevují v reálném životě
Členové
SuccubiIncubiNight HagAlpMarianne
Hobby
Dávat spícím lidem zlé sny.Znásilňovat spící lidi.Zabíjet spící lidi.
Cíle
Nechat spící lidi a další spící živé tvory trpět nočními můrami (další cíle se přitom liší v závislosti na členech).
Zločiny
Psychické týrání Mučení (mentálně a fyzicky)Znásilňování Vražda
Typ nepřátelských druhů
Sinister Thought-Forms
Schopný vpadnout do živých snů a překroutit je Schopnost vyvolat nebezpečné jevy, jako je dušnost a paralýzaHalucikineze ProměněnyNebojácné vyvoláníTempationCrossbreedingSchopnost zabíjet živé bytosti ve snech, které se projevují v reálném životě
IncubiNight HagAlpMarianne
Znásilňování spících lidí.Zabíjení spících lidí.
Mučení (psychicky i fyzicky)Vražda znásilněním
Mares, také známý jako Nightmares, jsou zlí duchové (nebo goblini) v germánském folklóru, kteří jezdí lidem na hrudi, když spí, a propůjčují jim zlé sny („noční můry“). Tento zmíněný jev je doložen již v severské Ynglingské sáze ze 13. století, ale samotná víra je pravděpodobně podstatně starší. Stejně jako v angličtině se jméno objevuje ve slově pro „noční můry“ v severských jazycích (např. švédské slovo „mardröm“ doslovně znamená mara-sen, norské slovo „mareritt“ doslovně znamená mare-sen nebo islandské slovo „martröð“ opakovaně znamená mara-snění). Mare je podobná sukubi a inkubu a byla pravděpodobně inspirována spánkovou paralýzou.
Inkubus je mužský démon, který sdílí podobnou roli jako jeho ženský protějšek, sukuba, nicméně na rozdíl od svůdné sukuby byl Inkubus silnější duch a věřilo se, že v noci napadá sny žen a znásilňuje je, což často vede ke zlým potomkům.
Incubus útoky zahrnovaly jevy jako dušnost, ochrnutí a děsivé iluze – které mohly být způsobeny velmi reálným stavem známým jako Spánková paralýza: nicméně v pověrčivých a vysoce zbožných myslích středověkého světa by taková věc mohla být registrována pouze jako nečisté znesvěcení nejzranitelnějších okamžiků člověka.
Další smutnou teorií je, že mnoho útoků „Incubů“ bylo vytvořeno proto, aby se pokusili vysvětlit nechtěné těhotenství nebo dokonce samotný zločin znásilnění – koneckonců bylo mnohem snazší svádět takové věci na neviditelná, zvířecí monstra než na velmi reálný lidský element.
Nicméně pro ty, kteří věří ve skrytý svět duchů, démonů a bytostí z jiného světa, je Incubus prostě zlý duch a i v moderním světě jsou to případy lidí, kteří tvrdí, že byli navštíveni Incubi nebo podobnými entitami – jeden z nejznámějších moderních příkladů byl ve filmu Entita.
Stejně jako mnoho jiných „nočních duchů“ může být i Incubus vysvětlen díky objevu zdravotního stavu známého jako Paralýza spánku.
Sukuba je démon z folklóru, který prý pronásledoval ve snech spící muže, pářil se s nimi, aby zplodil různé potomky nebo je prostě vysál životní sílu – sukuba byla téměř vždy zobrazována jako žena a na rozdíl od noční čarodějnice byla obvykle přitažlivá a svůdná duše.
Mužská verze sukuby je známá jako Inkubus a plní stejnou roli, i když Inkubové jsou trochu násilnější povahy – oba jsou smrtící noční tvorové a narodili se ze středověkých legend, které se zrodily z období historie, kdy byla myšlenka cudnosti posvátná.
Od té doby se sukuba stala základem fikce a vždy si zachovala svou základní roli svůdkyně, i když její přesná povaha a role se v každém převyprávění měnila.
Podobně jako mnoho jiných „nočních duchů“ může být sukubus nyní vysvětlen díky objevu zdravotního stavu známého jako spánková paralýza.
Noční čarodějnice (někdy známá jako Stará čarodějnice) byla jakýmsi duchem z nočních můr, používaným ve folklóru po celém světě k vysvětlení velmi reálných jevů známých jako spánková paralýza – na rozdíl od jiných duchů z nočních můr, jako byla sukuba. Málokdy byla zobrazována jako femme fatale a neměla zájem se pářit se svými oběťmi.
Podle legendy byli Night Hags typem ducha, který napadal lidské sny vstupem do jejich domovů a sezením na jejich hrudi, což způsobovalo, že prožívali děsivé noční můry, než se v panice probudili – často se jim těžko dýchalo nebo se hýbalo: jednou se oběť probudila, nicméně vliv čarodějnice se prý během několika minut vytratil.
Oběť prý byla v důsledku toho „ochromena“ a pochopitelně mnoho kultur žilo ve strachu z tohoto tvora – když byl stav známý jako spánková paralýza konečně objeven vědou, nicméně síla Noční čarodějnice se vytratila, protože lidé konečně měli způsob, jak děsivý jev pochopit.
Nicméně i v době vědy a rozumu někteří lidé stále věří v Night Hags a pro ně alespoň zůstává stejně děsivá a skutečná jako v minulých stoletích.
Alp byl viděn jako ošklivý malý humanoid, téměř vždy samec, který v noci postupoval k lidským samicím a seděl jim na hrudi, způsoboval jim potíže s dýcháním a také je zadržoval – Alp svou oběť trápil děsivými sny nebo dokonce sexuálním útokem podobným způsobem jako ostatní noční duchové, navzdory malé velikosti Alp byl prý nesmírně silný a hrůzostrašný, takže oběť byla téměř paralyzována, dokud se tvor nerozhodl odejít.
Stejně jako mnoho duchů i alp mohl měnit tvar a příběhy se tedy liší podle jeho přesné velikosti, vzhledu nebo povahy, ale obecně by to byl muž a obvykle malý, ošklivý nebo démonický – alp byl také upír a často kousal do bradavek svých ženských obětí, aby vypil svou krev nebo mateřské mléko.
Krutost Alp se rozšířila i na děti, zvířata a okolí, protože rády kyselo mléko, přebalovaly kojence (akt vracení špinavých plenek na spící miminko) a dělalo se špatně kravám i dobytku obecně.
Alp měl naštěstí slabinu v podobě svého Tarnkappe, kouzelného klobouku, který zlý elf potřeboval k vykonání svých přečinů, ba dokonce se vyprávěly historky o Alpovi nabízejícím velké odměny, aby mu klobouk vrátil.
Stejně jako všechny noční duchy i Alp byla moderní vědou vysvětlena objevem Sleep Paralysis, který způsobuje, že oběti zažívají děsivé halucinace, které často zahrnují pocit, že na ně útočí ošklivá monstra nebo démoni.