Co je marxistická ekonomie?
Marxistická ekonomie je škola ekonomického myšlení založená na díle ekonoma a filozofa 19. století Karla Marxe.
Marxistická ekonomie, či marxistická ekonomie, se zaměřuje na roli práce v rozvoji ekonomiky a je kritická ke klasickému přístupu ke mzdám a produktivitě, který vyvinul Adam Smith.Marx tvrdil, že specializace pracovní síly spolu s rostoucí populací tlačí mzdy dolů, a dodal, že hodnota umístěná na zboží a služby přesně nezohledňuje skutečnou cenu práce.
Klíčové způsoby
Pochopení marxistické ekonomie
Velká část Marxovy ekonomie je čerpána ze stěžejního díla Karla Marxe „Das Kapital“, jeho magnum opus poprvé vydaného v roce 1867. V knize Marx popsal svou teorii kapitalistického systému, jeho dynamiku a jeho tendence k sebedestrukci.
Velká část Kapitálu formuluje Marxovu koncepci „nadhodnoty“ práce a jejích důsledků pro kapitalismus. Podle Marxe to nebyl tlak pracovních skupin, který hnal mzdy na úroveň životního minima, ale spíše existence velké armády nezaměstnaných, z čehož vinil kapitalisty.Tvrdil, že v rámci kapitalistického systému je práce pouhým zbožím, které může získat pouze životní minima.
Kapitalisté však mohli nutit dělníky trávit v práci více času, než bylo nutné k tomu, aby si vydělali na živobytí, a pak si přivlastnit přebytečný produkt, neboli přebytečnou hodnotu, vytvořenou dělníky. Jinými slovy, Marx tvrdil, že dělníci vytvářejí hodnotu svou prací, ale nejsou řádně odměňováni. Jejich tvrdá práce je podle něj zneužívána vládnoucí třídou, která nevytváří zisky prodejem svých produktů za vyšší cenu, ale tím, že platí zaměstnancům méně, než je hodnota jejich práce.
Marx tvrdil, že kapitalismus má dvě zásadní vady, které vedou k vykořisťování: chaotickou povahu volného trhu a nadbytečnou pracovní sílu.
Marxian Economics vs. klasická ekonomie
Marxistická ekonomie je odmítnutím klasického pohledu na ekonomii rozvíjeného ekonomy, jako je Adam Smith. Smith a jeho vrstevníci věřili, že volný trh, ekonomický systém poháněný nabídkou a poptávkou s malou nebo žádnou vládní kontrolou a břemenem maximalizace zisku, automaticky prospívá společnosti.
Marx s tím nesouhlasil a tvrdil, že kapitalismus trvale prospívá jen hrstce vyvolených. Podle tohoto ekonomického modelu tvrdil, že vládnoucí třída bohatne tím, že získává hodnotu z levné pracovní síly poskytované dělnickou třídou.
Na rozdíl od klasických přístupů k ekonomické teorii upřednostňoval Marx vládní intervence. Ekonomická rozhodnutí by podle něj neměli činit výrobci a spotřebitelé a naopak by je měl pečlivě řídit stát, aby z nich měli prospěch všichni.
Předpověděl, že kapitalismus nakonec zničí sám sebe, protože více lidí bude odsunuto do postavení dělníka, což povede k revoluci a předání výroby státu.
Zvláštní úvahy
Marxistická ekonomie je považována za oddělenou od marxismu, i když obě ideologie spolu úzce souvisejí. Liší se v tom, že se méně zaměřuje na sociální a politické záležitosti. Obecněji řečeno, marxistické ekonomické principy se střetávají s ctnostmi kapitalistických snah.
Během první poloviny dvacátého století, s bolševickou revolucí v Rusku a šířením komunismu po celé východní Evropě, se zdálo, že marxistický sen konečně a pevně zapustil kořeny.
Tento sen se však zhroutil ještě před koncem století. Obyvatelé Polska, Maďarska, Československa, východního Německa, Rumunska, Jugoslávie, Bulharska, Albánie a SSSR odmítli marxistickou ideologii a vstoupili do pozoruhodného přechodu k soukromým vlastnickým právům a systému založenému na tržní burze.