Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Marxismus: teorie, efekty a příklady - Magazín MP.cz

Marxismus: teorie, efekty a příklady

Co je marxismus?

Marxismus je sociální, politická a ekonomická filozofie pojmenovaná po Karlu Marxovi. Zkoumá vliv kapitalismu na práci, produktivitu a hospodářský rozvoj a obhajuje dělnickou revoluci, která by převrátila kapitalismus ve prospěch komunismu. Marxismus předpokládá, že boj mezi společenskými třídami – konkrétně mezi buržoazií nebo kapitalisty a proletariátem nebo dělníky – definuje ekonomické vztahy v kapitalistické ekonomice a nevyhnutelně povede k revolučnímu komunismu.

Klíčové způsoby

Pochopení marxismu

Marxismus je společenská i politická teorie, která zahrnuje marxistickou teorii třídního konfliktu a marxistickou ekonomii. Marxismus byl poprvé veřejně formulován v roce 1848 v pamfletu Komunistický manifest Karla Marxe a Friedricha Engelse, který předkládá teorii třídního boje a revoluce. Marxistická ekonomie se zaměřuje na kritiku kapitalismu, o které Karl Marx psal ve své knize Das Kapital, vydané v roce 1867.

Třídní konflikt a zánik kapitalismu

Marxova třídní teorie líčí kapitalismus jako jeden krok v historickém vývoji ekonomických systémů, které na sebe v přirozeném sledu navazují. Podle jeho názoru je pohánějí obrovské neosobní síly dějin, které se projevují chováním a konflikty mezi společenskými třídami. Podle Marxe je každá společnost rozdělena na společenské třídy, jejichž příslušníci mají více společného mezi sebou než s příslušníky jiných společenských tříd.

Následují prvky Marxových teorií o tom, jak by v kapitalistickém systému probíhal třídní konflikt.

Marx se tak domníval, že kapitalistický systém v sobě obsahuje zárodky vlastní zkázy. Odcizení a vykořisťování proletariátu, které jsou pro kapitalistické vztahy zásadní, by dělnickou třídu nevyhnutelně dohnalo k tomu, aby se vzbouřila proti buržoazii a převzala kontrolu nad výrobními prostředky. Tuto revoluci by vedli osvícení vůdci, známí jako „předvoj proletariátu“, kteří by rozuměli třídní struktuře společnosti a kteří by dělnickou třídu sjednotili zvyšováním povědomí a třídního vědomí.

V důsledku revoluce Marx předpověděl, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků bude nahrazeno kolektivním vlastnictvím, nejprve za socialismu a poté za komunismu. V konečné fázi lidského vývoje by již neexistovaly sociální třídy a třídní boj.

ČTĚTE:   Spot Next

Karel Marx věřil, že proletariát svrhne kapitalismus v násilné revoluci.

Komunismus vs. socialismus vs. kapitalismus

Myšlenky Marxe a Engelse položily základy teorie a praxe komunismu, který prosazuje beztřídní systém, v němž je veškerý majetek a bohatství ve společném (nikoli soukromém) vlastnictví. Ačkoli bývalý Sovětský svaz, Čína a Kuba (kromě jiných národů) měly formálně komunistické vlády, nikdy vlastně neexistoval čistě komunistický stát, který by zcela eliminoval osobní majetek, peníze a třídní systémy.

Socialismus předchází komunismus o několik desetiletí. Jeho raní přívrženci volali po rovnostářštějším rozdělení bohatství, solidaritě mezi dělníky, lepších pracovních podmínkách a společném vlastnictví půdy a výrobních zařízení. Socialismus je založen na myšlence veřejného vlastnictví výrobních prostředků, ale jednotlivci mohou stále vlastnit majetek. Spíše než aby socialistická reforma vznikla z třídní revoluce, odehrává se uvnitř existujících společenských a politických struktur, ať už jsou demokratické, technokratické, oligarchické nebo totalitní.

Komunismus i socialismus se staví proti kapitalismu, ekonomickému systému charakterizovanému soukromým vlastnictvím a systému zákonů, které chrání právo vlastnit nebo převádět soukromé vlastnictví. V kapitalistické ekonomice vlastní soukromé osoby a podniky výrobní prostředky a právo z nich profitovat. Cílem komunismu a socialismu je napravit křivdy kapitalistického systému volného trhu. Patří mezi ně vykořisťování dělníků a nespravedlnosti mezi bohatými a chudými.

Kritika marxismu

Přestože Marx inspiroval množství následovníků, mnohé z jeho předpovědí se nenaplnily. Marx věřil, že rostoucí konkurence nepřinese lepší zboží pro spotřebitele; místo toho povede k bankrotu kapitalistů a vzestupu monopolů, protože stále méně jich zůstane na kontrolu výroby. Bankrotující bývalí kapitalisté se připojí k proletariátu a nakonec vytvoří armádu nezaměstnaných. Kromě toho tržní ekonomika, která je ze své podstaty neplánovaná, zažije obrovské problémy s nabídkou a poptávkou a způsobí vážné deprese.

Přesto se kapitalismus v důsledku nelítostné konkurence během let nezhroutil. Přestože se trhy v průběhu času měnily, nevedly k převaze monopolů. Mzdy rostly a zisky neklesaly, přestože se v mnoha kapitalistických společnostech zvýšila ekonomická nerovnost. A přestože došlo k recesím a depresím, nejsou považovány za neodmyslitelný rys volných trhů. Společnost bez konkurence, peněz a soukromého vlastnictví se totiž nikdy nezhmotnila a dějiny 20. století naznačují, že jde pravděpodobně o nefunkční koncept.

ČTĚTE:   Šéfkuchař Skinner

Jaký druh filozofie je marxismus?

Marxismus je filozofie, kterou vypracoval Karel Marx ve druhé polovině 19. století a která sjednocuje společenskou, politickou a ekonomickou teorii. Zabývá se především bojem mezi dělnickou třídou a vlastnickou třídou a upřednostňuje komunismus a socialismus před kapitalismem.

Co předpovídal Marx pro budoucnost?

Marx se domníval, že kapitalistický systém nevyhnutelně zničí sám sebe. Utlačovaní dělníci se odcizí a nakonec svrhnou vlastníky, aby sami převzali kontrolu nad výrobními prostředky, čímž uvedou do chodu beztřídní společnost.

Měl Marx pravdu?

Zatím ne. Některé země, například bývalý Sovětský svaz, Čína a Kuba, se pokusily vytvořit komunistickou společnost, ale nebyly nebo nebyly schopny zcela zlikvidovat osobní majetek, peníze a třídní systémy. V roce 2021 zůstává dominantním ekonomickým systémem kapitalismus ve svých různých podobách.