Co je neurokonomie?
Neuroekonomie se snaží propojit ekonomii, psychologii a neurovědu, aby lépe porozuměla ekonomickému rozhodování. Základy ekonomické teorie vznikaly na základě předpokladu, že nikdy neobjevíme spletitosti lidské mysli. S technologickým pokrokem však neurověda vytvořila metody pro analýzu mozkové aktivity.
Klíčové způsoby
Pochopení neurokonomie
Pro studium neuroekonomie je zásadní potřeba zaplnit určité mezery v konvenčních ekonomických teoriích. Ekonomické rozhodování, založené na teorii racionální volby, naznačuje, že investoři budou objektivně vyhodnocovat riziko a reagovat nejracionálnějším způsobem, ale s vnitřním fungováním mysli toho, kdo rozhoduje, zachází jako s černou skříňkou, která je mimo rozsah ekonomického bádání.
Behaviorální ekonomie tuto bariéru prolomila tím, že aplikovala poznatky z psychologie na případy, kdy se lidé zřejmě neřídí teorií ekonomické racionální volby nebo optimalizují užitečnost. Neuroekonomie se snaží o další krok studiem vztahů mezi ekonomickými rozhodnutími a pozorovatelnými jevy ve zvířecích nebo lidských mozcích. Pohled na mechanismy, které řídí jednotlivce, může pomoci lépe předvídat budoucnost ekonomie.
Historie například ukázala přetrvávání bublin aktiv a následně finančních krizí. Neuroekonomie poskytuje přehled o tom, proč lidé nemusí jednat tak, aby optimalizovali užitek a vyhnuli se finančním potížím. Obvykle emoce hluboce ovlivňují rozhodování jednotlivců. Mozek často reaguje více na ztráty než na zisky, což může stimulovat iracionální chování. Emocionální reakce sice nejsou vždy suboptimální, ale jen zřídka jsou v souladu s konceptem racionality. S tím, jak se neuroekonomie vyvíjí, ukazuje obor studie potenciál zlepšit pochopení mechanismů ovlivňujících rozhodování.
Klíčovým poznatkem neuroekonomie pro oblast ekonomie je, že mozek se skládá z více systémů, které na sebe vzájemně působí.
Neuroekonomie také úzce souvisí s oblastí experimentální ekonomie. Neuroekonomický výzkum se z velké části skládá z pozorovacích studií, kde je subjektům na lidech nebo zvířatech nabídnut jeden nebo více souborů možností volby, zatímco výzkumníci pozorují, měří a zaznamenávají různé fyziologické nebo biochemické proměnné před provedením volby, během ní a/nebo po jejím provedení, nebo přímo řízené experimenty, kdy výzkumníci chemicky nebo elektromagneticky mění mozkové funkce některých subjektů a poté porovnávají volby provedené subjekty léčenými a kontrolními.
Neuroekonomičtí výzkumníci používají nástroje jako magnetickou rezonanci (MRI) a pozitronovou emisní tomografii (PET) ke sledování průtoku krve a aktivity v různých oblastech mozku a testy krve nebo slin k měření hladin neurotransmiterů a hormonů.
Oblasti studií pro neurokonomiku
Neuroekonomie může být rozdělena do tří centrálních oblastí studia: intertemporální volba, sociální rozhodování a rozhodování pod rizikem a nejistotou.
Intertemporal Choice
Intertemporální volba je proces, kterým se lidé rozhodují, co a kolik mají v různých časech dělat. Lidé si v různých časech různě cení ekonomických statků a volby učiněné v jednom bodě ovlivňují volby dostupné ostatním. Neuroekonomické studie v této oblasti se snaží pochopit, jak může mozková aktivita a chemie ovlivnit časovou preferenci a impulzivitu.
Sociální rozhodování
Studie společenského rozhodování spojují výsledky voleb založených na teorii her, které zahrnují více interagujících subjektů, s pozorováním mozku a nervové aktivity. Teorie her uplatňuje matematické modely konfliktu a spolupráce mezi racionálními, inteligentními rozhodovacími činiteli. Neuroekonomické studie společenského rozhodování se zaměřily na to, jak aspekty důvěry, férovosti a reciprocity ve společenských rozhodnutích souvisí s mozkovou funkcí.
Rozhodování v ohrožení a nejistotě
Studie rozhodování za rizika a nejistoty popisují proces výběru mezi alternativami, kde jsou výsledky fixní, ale liší se podle rozdělení pravděpodobnosti, které mohou nebo nemusí být tvůrci rozhodnutí známi. Tyto studie se zabývají tím, jak se preference rizika, averze k riziku a ztrátě a neúplné informace o rozhodnutích promítají do mozku a nervového systému.
Časté otázky týkající se neurokonomie
Proč je neurokonomie užitečná pro podnikání?
Neuroekonomie je užitečná pro podnikání, protože zkoumá mozkové procesy, které jsou základem rozhodování.Například proč spotřebitelé dávají přednost jednomu výrobku před druhým, je pro podnikání zvláště důležité pochopit. Kromě toho může neurověda pomoci osvětlit, proč se vedoucí podnikatelé rozhodují o určitých postupech. Neurověda může také pomoci zodpovědět mnoho naléhavých otázek, které jsou relevantní v podnikatelském kontextu, včetně „Jak můžeme učinit nejlepší rozhodnutí?“ „Jak můžeme určit nejproduktivnější části mozku?“ a „Jak můžeme podpořit mozek, aby byl kreativní?“
Kdo nejvíce těží z neurokonomie?
Získání lepšího pochopení lidského rozhodování je prospěšné pro všechny. Neuroekonomie se do značné míry zabývá situacemi, kdy jedinec musí učinit jedinou volbu z mnoha různých možností. Stávající neoklasické modely ekonomie nejsou schopny vysvětlit určité lidské chování, včetně určitých ekonomických rozhodnutí. Neuroekonomie má možnost zlepšit přesnost ekonomických teorií tím, že do ekonomického rozhodování zahrne sociální, kognitivní a emocionální faktory.
Proč neurokonomie ovlivnila ekonomii více než psychologie?
Neuroekonomie se snaží překlenout disciplíny neurovědy, psychologie a ekonomie. Stále existuje mnoho otázek o tom, jak může neurověda informovat studium ekonomie. Nicméně je jasné, že obecně mohou neurovědecké objevy informovat, vést a omezovat existující modely ekonomie.
Některá z nejdůležitějších zjištění neuroekonomie znamenala vážné problémy pro standardní ekonomické předpoklady. Z tohoto důvodu inspirovala více změn v oblasti ekonomie než v oblasti psychologie.
Neuroekonomie například zpochybnila klasický ekonomický předpoklad, že ekonomické rozhodování je unitární proces. Neuroekonomie naznačuje, že tento proces je ve skutečnosti složitější.