Oreonetes je vyhynulý rod suchozemského býložravce z čeledi Merycoidodontidae (oreodont), endemický pro Severní Ameriku v období pozdního eocénu-raného oligocénu (38—33,9 mja), existující přibližně 38−33,9 milionu let.
Oreonetes byl žvýkající rostlinožrout s těžkým tělem, dlouhým ocasem, krátkýma nohama a čtyřprstými kopyty.
Oreonetes byl pojmenován Loomisem (1924). Nedochoval se. Byl přiřazen k Merycoidodontidae Loomisem (1924) a Landerem (1998).
Fosilie jsou rozšířeny na západě Spojených států.
Aclistomycter, Bathygenys, Brachycrus (syn. Pronomotherium), Desmatochoerus, Eporeodon (syn. Hypselochoerus, Pseudodesmatochoerus), Hypsiops (syn. Pseudomesoreodon, Submerycochoerus), Leptauchenia (syn. Brachymeryx, Cyclopidius, Hadroleptauchenia, Pithecistes, Pseudocyclopidius), Limnenetes, Mediochoerus, Merycoides (syn. Paramerychyus), Merycochoerus, Merycoidodon (syn. Blickohyus, Genetochoerus, Oreodon, Otionohyus, Paramerycoidodon, Prodesmatochoerus, Promesoreodon, Subdesmatochoerus), Mesoreodon, Miniochoerus (syn. Parastenopsochoerus, Platyochoerus, Stenopsochoerus), Oreodontoides, Paroreodon (syn. Epigenetochoerus), Phenacocoelus, Sespia (syn. Megasespia), Ticholeptus (syn. Poatrephes).