Ve 30. letech 20. století byla Palaeotisovi přiřazena téměř kompletní fosilie s katalogovým číslem GM 4362, pravděpodobně Lambrechtem. Houde a Haubold našli další tři exempláře ve sbírce Geiseltalmuseum, Martin-Luther University, Halle/S., Německo. Jedním z těchto tří je holotyp exempláře Paleogrus geiseltalensis (=Ornithocnemus geiseltalensis, Lambrecht 1935). Houde a Haubold také požádali o povolení připravit fosilii katalogizovanou jako HLMD Me 7530 v Hesseches Landesmuseum v Darmstadtu, Německo. HLMD Me 7530 byl sebrán ze slavných Messelových břidlic. Když byla připravena, oba ornitologové ji přiřadili také Palaeotisovi.
Jiní vědci jsou méně přesvědčeni o tom, že Palaeotis je struthioniformní, a místo toho ho řadí mezi bazálnější ratity. Může být příbuzný záhadnému Remiornisovi, domnělému ratitovi známému z eocénu ve Francii.
Pokud je Palaeotis, jak Houde a Haubold naznačili, bazální nebo dokonce prapůvodní pštros, byl by to jediný pták nadřádu běžců známý ze severní polokoule v tomto raném věku, a to má důležité důsledky pro vývoj ptáků nadřádu běžci. Viz Paleognathae.