Procompsognathus je rod malého teropodního dinosaura, který žil v období pozdního triasu, asi před 222 až 219 miliony let. Procompsognathus byl pojmenován Eberhardem Fraasem v roce 1913. Typový druh pojmenoval P. triassicus na základě špatně zachovalé kostry nalezené v německém Württembergu.
Jméno je odvozeno z Compsognathus znamenající „elegantní čelist“ (řecky kompsos/κομψος znamenající „elegantní“, „rafinovaný“ nebo „jemný“ a gnathos/γναθος znamenající „čelist“), což byl pozdější (jurský) dinosaurus. Předpona προ/pro znamená „před“ nebo „předek“, i když tento přímý rodokmen není podložen následným výzkumem.
Procompsognathus mohl být dlouhý asi 1,2 metru (4 stopy). Dvounožec měl dlouhé zadní nohy, krátké paže, velké drápy, dlouhý štíhlý čumák s mnoha malými zuby a tuhý ocas. Žil v relativně suchém vnitrozemském prostředí a mohl se živit hmyzem, ještěrkami a další drobnou kořistí.
I když se nepochybně jedná o malého dvounohého masožravce, kvůli extrémně špatnému zachování jediné známé fosilie Procompsognathus je obtížné určit jeho přesnou identitu. Historicky byl považován za teropodního dinosaura, i když někteří, jako například Allen (2004), shledali Procompsognathus jako primitivního, ne-dinosauřího ornithodirana. Sereno a Wild (1992) uvedli, že holotyp exempláře se skládal z fosilií dvou samostatných živočichů. Odkázali lebku na primitivního krokodylomorfa Saltoposuchuse a zbytek kostry na ceratosaura příbuzného Segisaurovi.
Rauhut a Hungerbuhler (2000) zaznamenali rysy obratlů, které naznačují, že Procompsognathus může být coelophysid nebo ceratosaur, a Carrano et al. (2005), ve své nové studii příbuzného rodu Segisaurus, shledali Segisaurus i Procompsognathus, že patří ke Coelophysidae v rámci Dinosaurie.
V románech Michaela Crichtona Jurský park a Ztracený svět je Procompsognathus (často označovaný jako „compys“) jedním z vyhynulých druhů znovu vytvořených pomocí genetického inženýrství. Crichton líčí tyto dinosaury jako jedovaté, což je vlastnost, která byla vynalezena pro román a není podložena fosilními důkazy. Také je líčí jako mrchožrouty a koprofagy (požírače výkalů), užitečné při udržování parku bez exkrementů sauropodů. Ve filmové adaptaci Ztraceného světa byl Procompsognathus nahrazen vzdáleně příbuzným coelurosaurem Compsognathus. Nicméně ve druhém filmu je Robert Burke označuje jako Compsognathus triassicus (triassicus je typový druh Procompsognathus).
V trojici románů „Rex“ od Erica Garcii je Procompsognathus jedním ze šestnácti rodů, které přežily do současnosti. Stejně jako v Jurském parku je Garcia označuje jako „compy“.