Časový rozsah: Pennsylvanian–Present, 312–0 MaPreЄ
Sauropsida (“ještěří tváře”) je skupina amniotů, která zahrnuje všechny existující ptáky a plazy, stejně jako jejich fosilní předky a další vyhynulé příbuzné. Velcí suchozemští živočichové jsou buď v této skupině, nebo v její sesterské skupině Synapsida, která zahrnuje savce a jejich fosilní příbuzné. Tento klad zahrnuje Parareptilii a další vyhynulé klady. Všichni žijící sauropsidi jsou členy podskupiny Diapsida, klad Parareptilia vyhynul před 200 miliony let. Termín vznikl v roce 1864 s Thomasem Henrym Huxleyem, který na základě fosilních důkazů seskupil ptáky s plazy.
Benjamina Waterhouse Hawkinse z roku 1855 rekonstrukce Dicynodona jako tvora připomínajícího plůdek.
Termín Sauropsida (“ještěří tváře”) má dlouhou historii a vrací se zpět k Thomasi Henrymu Huxleymu a jeho názoru, že ptáci povstali z dinosaurů. Vycházel přitom především z fosilií Hesperornis a Archaeopteryx, které se v té době začínaly stávat známými.V loveckých přednáškách pořádaných v roce 1863 na Royal College of Surgeons Huxley seskupil třídy obratlovců neformálně do skupin savců, sauroidů a ichtyoidů (posledně jmenovaný obsahoval anamnioty), a to na základě mezer ve fyziologických vlastnostech a nedostatku přechodných fosilií, které zřejmě existují mezi těmito třemi skupinami. Začátkem následujícího roku navrhl pro tyto dvě skupiny jména Sauropsida a Ichthyopsida.Huxley však zařadil skupiny na savčí linii (synapsidy) jako Dicynodon mezi sauropsidy. Podle původní definice tedy Sauropsida obsahovala nejen skupiny, které jsou s ní obvykle spojeny dnes, ale také několik skupin, o kterých je dnes známo, že jsou na savčí straně stromu.
Začátkem 20. století se staly známými fosilie permských synapsid z Jižní Afriky, což paleontologům umožnilo sledovat vývoj synapsid mnohem podrobněji. Pojem Sauropsida převzal E.S. Goodrich v roce 1916 podobně jako Huxley, aby zahrnoval ještěrky, ptáky a jejich příbuzné. Odlišoval je od savců a jejich vyhynulých příbuzných, které zařadil do sesterské skupiny Theropsida (nyní obvykle nahrazované pojmenováním Synapsida). Goodrichova klasifikace se tak poněkud liší od Huxleyho, ve které nespeciální synapsidy (nebo alespoň dicynodonti) spadaly pod sauropsidy. Goodrich toto rozdělení podporoval povahou srdcí a krevních cév v každé skupině a dalšími rysy, jako je struktura předního mozku. Podle Goodricha se obě linie vyvinuly z dřívější kmenové skupiny Protosauria („první ještěři“), která zahrnovala některé paleozoické obojživelníky a také ušní plazy předcházející štěpení sauropsidy/synapsidy (a tedy ne pravé sauropsidy).
Detailní popis rodokmenu plazů
V roce 1956 si D.M.S. Watson povšiml, že sauropsidy a synapsidy se velmi brzy v evoluční historii plazů rozcházely, a tak Goodrichovu Protosaurii rozdělil mezi obě skupiny. Přeinterpretoval také Sauropsidu a Theropsidu tak, aby vyloučily ptáky a savce, čímž se staly na rozdíl od Goodrichovy definice mparaphyletickými. Tudíž jeho Sauropsida zahrnovalaProcolophonia, Eosuchia, Millerosauria,Chelonia (želvy), Squamata (ještěrky a hadi), Rhynchocephalia,Crocodilia, “thecodonts” (paraphyleticbasal Archosauria), non-aviandinosaurs, pterosaurs, ichthyosaurs, and sauropyterygians (želvy), Squamata (ještěrky a hadi), Rhynchocephalia,Crocodilia, “thecodonts” (paraphyleticbasal Archosauria), non-aviandinosaurs, pterosaurs, ichthyosaurs, and sauropyterygians.
Tato klasifikace doplňovala, ale nikdy nebyla tak populární jako, klasifikace plazů (podle Romerovy klasické paleontologie obratlovců) do čtyř podtříd podle umístění temporální fenestrae, otvorů po stranách lebky za očima. Od nástupu fylogenetické nomenklatury ztratila terminologie Reptilia přízeň u mnoha taxonomů, kteří místo ní použili Sauropsidu k zařazení amonofilní skupiny obsahující tradiční plazy a ptáky.
Kladistika a Sauropsida
Sauropsida a tradiční třída Reptilia překrývající kladogram Tetrapodů, ukazující rozdíl v pokrytí
Třída Reptilia je známá spíše jako evoluční stupeň než jako klad po celou dobu, co je evoluce uznávána. Reklasifikace plazů patří mezi klíčové cíle fylogenetické nomenklatury.Termín Sauropsida se od poloviny 20. století používal k označení všech druhů, které se nenacházejí na synapsidní straně po rozdělení synapsid/sauropsidy, což je klad na bázi větví. Tato skupina zahrnuje všechny dnes žijící plazy i ptáky a jako taková je srovnatelná s Goodrichovou klasifikací, s tím rozdílem, že lepší rozlišení raného amniového stromu rozdělilo většinu Goodrichovy „Protosaurie“, i když definice Sauropsidy v podstatě totožné s Huxleyovou (tj. včetně savců podobných plazů) jsou také předávány.Některé pozdější kladistické práce používaly Sauropsidu restriktivněji k označení skupiny korun, tj. všech potomků posledního společného předka žijících plazů a ptáků. Byla publikována řada fylogenetických definic stonku, uzlu a koruny, ukotvených v různých fosilních a existujících organismech, takže v současné době neexistuje shoda o skutečné definici (a tedy obsahu) Sauropsidy jako fylogenetické jednotky.
Někteří taxonomové, jako například Benton (2004), tento termín kooptovali, aby zapadl do tradičních klasifikací založených na hodnostech, a vytvořili taxony na úrovni tříd Sauropsida a Synapsida, aby nahradily tradiční třídu Reptilia, zatímco Modesto a Anderson (2004) za použití PhyloCodestandard navrhli nahradit název Sauropsida svou redefinicí Reptilia a argumentovali, že tato je mnohem známější a měla by mít přednost.
Druhohorní sauropsidy: dinosaursEuropasaurus a Iguanodon a ranní ptáče Archaeopteryx usazený v popředí na pařezu stromu.
Sauropsidy se vyvinuly z bazálních amniotů přibližně před 320 miliony let v paleozoické době. V druhohorách (přibližně před 250 miliony let až asi před 66 miliony let) byly sauropsidy největšími živočichy na souši, ve vodě i ve vzduchu. Druhohorách je někdy nazýván Věkem plazů. Před šedesáti šesti miliony let sauropsidy s velkým tělem vymřely při celosvětovém vymírání na konci druhohor. S výjimkou několika druhů ptáků vyhynul celý dinosauří rod; v následující době, u druhohor, se zbývající ptáci rozrůznili natolik, že dnes je téměř každý třetí druh suchozemských obratlovců druhem ptačím.
Kladogram zde prezentovaný ilustruje „rodokmen“ sauropsidů a navazuje na zjednodušenou verzi vztahů nalezených M.S. Leem, v roce 2013. Všechny genetické studie podpořily hypotézu, že želvy jsou plazi diapsidní; některé umístily želvy do archosauriformů, ačkoliv několik z nich místo nich želvy vyléčilo jako lepidosauriformy. Kladogram níže použil kombinaci genetických (molekulárních) a fosilních (morfologických) dat, aby získal své výsledky.