Co je společný návratový test?
Společný test návratnosti je jedním z IRS testů, kterými musí projít potenciální závislé osoby, aby mohly být jako takové prohlášeny jiným daňovým poplatníkem.
Důležité
Podle IRS: “Obecně nelze tvrdit, ženatý člověk jako vyživované osoby, pokud podání společného přiznání.”
Test společného návratu stanoví, že žádná vyživovaná osoba nemůže podat společný návrat s manželem nebo manželkou a být přesto nárokována jako vyživovaná osoba na základě návratu někoho jiného, například rodiče nebo opatrovníka. Z tohoto pravidla však existuje výjimka.
Protože nárokování závislých osob je cenné, IRS zavádí několik testů, například společný návratový test, aby se ujistil, že závislé osoby nejsou započítávány dvakrát.
Klíčové způsoby
Pochopení společného návratového testu
Podle testu společného přiznání lze daňového poplatníka podávajícího společné přiznání uplatnit jako vyživovanou osobu pouze pod jednou podmínkou: „tato osoba a její manžel podávají společné přiznání pouze za účelem vrácení daně z příjmů sražené nebo odhadované odvedené daně.”
Daňový poplatník nesmí počítat někoho, kdo je ženatý a podává přiznání se svým manželem nebo manželkou jako vyživovanou osobu, i když tato osoba během zdaňovacího období nevydělává žádné peníze a žije v domě daňového poplatníka, pokud jeho manžel nebo manželka uskutečnil zdanitelný příjem vykázaný v jejich společném přiznání.
IRS uvádí následující příklad: „Podporovala jste svou osmnáctiletou dceru a ona s vámi žila celý rok, zatímco její manžel byl v ozbrojených silách. Za rok si vydělal 25 000 dolarů. Pár podá společné přiznání. Nemůžete nárokovat svou dceru jako závislou.”
Společný test pro vrácení závislých
Novodobá daň z příjmu byla poprvé zavedena v roce 1913 a o čtyři roky později byl do daňového zákoníku přidán odpočet pro závislé osoby.
To, že Kongres tak dlouho podporoval odpočet pro závislé osoby, je odrazem jeho touhy podporovat možnost mít velkou rodinu a zároveň zachovat celkovou progresivitu federálního režimu daně z příjmu. Původní daň z příjmu byla poměrně progresivní, zdanilo se jen asi horní 1% příjmů. S touto progresivitou však přišla i zaujatost proti velkým rodinám, které obecně vyžadují větší příjem na podporu.
Kongres od té doby nadále podporuje odpočty na vyživované osoby a svým zákonem o daňové reformě z roku 2018 učinil nároky na vyživované osoby pro některé daňové poplatníky ještě lukrativnější.