Sleuth je dobrosrdečný gentleman; nosí klobouk z jelenice, kouří dýmku a používá lupu, je zřejmou parodií na Sherlocka Holmese, Mickey v podstatě hraje roli doktora Watsona. Stejně jako jeho literární protějšek hraje také na housle (i když příšerně). Na rozdíl od Sherlocka Holmese je však jako detektiv naprosto beznadějný, protože někdy není schopen přijít na zločiny, které se mu dějí přímo před očima. Nicméně se mu vždy podaří vyřešit své případy – tudíž si zajistí pověst skvělého detektiva – buď čirým štěstím, nebo díky vlastní neschopnosti nepřátel, nebo prostě proto, že Mickey Mouse dělá veškerou skutečnou detektivní práci za něj.
Neustálými nepřáteli Sleuthů jsou profesor Nefarious (parodie na profesora Moriartyho), londýnský „učitel zločinu“, a jeho tři přisluhovači – žáci Fliplip, Sidney a Armadillo. Jejich úkrytem je zchátralý městský dům s nápisem „Univerzita kriminálních věd“ na předních dveřích. Zatímco Nefarious je poměrně chytrý (i když jeho vlastní megalomanství mu někdy brání v plánech), jeho tři komplicové jsou veskrze nešikovní komičtí padouši. Mickey a Sleuthové na konci každého příběhu gang uvězní, i když Nefariousovi se většinou podaří uprchnout.
Kromě Mickeyho – a samozřejmě čtenáře – si zřejmě nikdo neuvědomuje Sleuthovu naprostou neschopnost. Nefarious považuje Sleutha – ne Mickeyho – za svého největšího nepřítele. Proč by Mickey měl být stále asistentem tak neschopného detektiva, se nikdy nevysvětlí.
Mickey and the Sleuth stories vznikaly až do konce 80. let.